Spáchá strana sebevrahů sebevraždu?

Sociální demokracie je na nejlepší cestě k politickému sebezničení. Děje se tak na třech úrovních. Tou první je chování sociálně demokratické vlády, zejména jejího předsedy Miloše Zemana. Nejde ani tak o to, zda je vláda špatná, jak tvrdí opozice, nebo průměrná až dobrá, jak tvrdí Zeman. Většina občanů pravděpodobně chápe, že vláda zdědila problémy, s nimiž by měla problémy i jakákoliv jiná vláda, a že její menšinový status jí v mnohém svazuje ruce. Jde spíše o způsob, jakým Zeman a ostatní členové vlády komunikují s veřejností.

Zeman zvolil tu naprosto nejhorší možnou strategii. Namísto odstupu od občasných novinářských polopravd zvolil konfrontaci. Namísto trpělivého přesvědčování a vysvětlování zvolil arogantní poučování. Různými prohlášeními vyvolal přemrštěná očekávání, aby je pak zklamal.
Jako příklad může posloužit opakované odkládání hodnocení činnosti vlády až na první výročí její činnosti. Když tak ministerský předseda konečně učinil, oznámkoval členy vlády způsobem, jakým se hodnotí nesvéprávní prvňáčci. Vše dovršil tím, že v úřadě ponechal tři z těch, kterým dal pomyslnou pětku. Co jiného si může veřejnost myslet, než že si z ni premiér dělá legraci?

ČSSD též pracuje na svém sebezničení, pokud jde o její vztah ke komunistům. ČSSD už před volbami udělala celou řadu populistických gest, jejichž cílem bylo přilákat komunistické voliče. Stalo se. Zeman ale evidentně nedomyslel, co se stane, pokud ČSSD vyhraje volby a stane v čele vlády. Bylo přece jasné, že bude muset přijímat opatření, které levicoví voliči odmítnou jako „pravicová“. Současný odliv těchto voličů ke komunistům není, jak se často tvrdí, jen účtem za politické zmrtvění způsobené opoziční smlouvou, ale i účtem za předvolební politickou miskalkulaci: namísto toho, aby se ČSSD soustředila na středové voliče a snažila se stát levicově-liberální stranou, upnula se na voliče, kteří jí nyní zákonitě opouštějí. Strana je přitom nyní už příliš zdiskreditována na to, aby mohla začít bojovat o středové voliče.

Posledním krokem k sebezničení může pro ČSSD být nový volební zákon, který bude preferovat silné strany. Ten byl předáky ČSSD posvěcen v přesvědčení, že dvěma nejsilnějšími stranami vždy budou ČSSD a Občanská demokratická strana. Jak se ale ukazuje, ČSSD nemusí být ani druhou, ba ani třetí nejsilnější stranou v době příštích voleb. Komunisté se derou na druhou příčku už nyní. Nový volební zákon pak donutí menší strany, aby vytvořily předvolební koalici. Pokud by dokázaly nad svou koalicí vytvořit jakousi politickou střechu a našly by i českého Mikuláše Dzurindu, jejich preference se mohu vyšplhat dokonce nad úroveň prostého součtu preferencí jednotlivých členů koalice. ČSSD by tak nový volební zákon mohl pomoci dovršit Zemanovo koketování s politickou sebevraždou.


Literární noviny 32 – 11. 8. 1999

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..