Regionalizace změní českou politiku

Na podzim tohoto roku se v České republice poprvé uskuteční volby do čtrnácti nově zřízených regionů. Navzdory tuhému odporu Občanské demokratické strany, která preferuje centralizovaný model řízení státu, parlament již schválil celý balík zákonů, které kraje vybavují potřebnými pravomocemi a majetkem. Do krajských zastupitelstev se bude volit podle poměrného volebního systému, přičemž voleb se budou moci zúčastnit pouze politické strany. Nezávislí kandidáti a občanské iniciativy jsou z volebního kláni vyloučeni.

I navzdory tomuto nedostatku, ustavení regionů a výsledky voleb pravděpodobně změní českou politiku k lepšímu. Na jedné se centry politické moci stanou samotné kraje a jejich orgány a oslabí se tak vliv přebujelé a mocné centrální byrokracie. Možná ještě důležitější je skutečnost, že se nová mocenská centra vytvoří i uvnitř politických stran.

Ty jsou už od pádu komunismu vesměs centralizovanými organizacemi založenými na vůdcovském principu, který často vítězí nad požadavky různých regionálních organizací nebo nad zájmy organizací ve velkých městech. Deset let po něžné revoluci fungují české politické v podstatě strany na principu demokratického centralismu.

Volby do krajských parlamentů na základě poměrného systému povedou k vytvoření regionálních mocenských center uvnitř politických stran v mnohem větší míře, než by způsobil například systém většinový, v němž by při výběru kandidátů více záleželo na osobnostech jednotlivých kandidátů než na libovůli regionálních stranických grémií. Regionální stranická grémia budou v systému poměrného zastoupení mnohem více motivována soupeřit o moc nejenom s ostatními stranami ale i s centrem vlastní strany.

Po regionálních volbách tak vyroste ústředním stranickým sekretariátům regionální konkurence, která bude odvozovat svou legitimitu už nejenom z vlivu a počtu delegátů na tom či onom celostátním sjezdu, ale i z konkrétních volebních výsledků v regionu a úspěchů či neúspěchů v řízení regionů. Nejúspěšnější regionální politici budou usilovat o posty v centrálních stranických orgánech. Všechny strany tedy projdou procesem nové vnitřní strukturace.

Radikální dopad na fungování politického systému pak budou mít i konkrétní výsledky voleb. Již nyní je například možné předpovědět, že pokud se do podzimu dramaticky nezmění politické preference, budou mít například vládní sociální demokraté velké problémy vyhrát i třeba jen v jediném ze čtrnácti nových regionů. Kdyby politická kultura v České republice byla stejně rozvinutá jako v Itálii, kde levicová vláda Massima D’Alemy rezignovala poté, co v regionálních volbách zvítězila ve většině regionů pravice, musela by porážka ČSSD vést téměř automaticky k rezignaci Zemanovy vlády.

V některých regionech, zejména v severních Čechách a na severní Moravě, budou mít velmi dobrou šanci na vítězství komunisté. Jsou občané České republiky připraveni na to, že se komunisté mohou v některých regionech ujmout vlády, zejména pokud ČSSD nedokáže odolat pokušení přijmout nabídku vítězné KSČM k vytvoření regionální koalice?

Případný úspěch či neúspěch čtyřkoalice bude velmi důležitým signálem pro parlamentní volby v roce 2002. Jestliže čtyřkoalice bude kandidovat ve všech čtrnácti regionech jako jeden subjekt, může—jak napovídají průzkumy veřejného mínění—v některých regionech zvítězit. Vítězství čtyřkoalice ve většině ze čtrnácti regionů by pak zcela změnilo politickou situaci a dostalo by opozičně-smluvní spojenectví ČSSD a občanských demokratů pod velký politický tlak.

Zajímavé bude, jakým způsobem se budou strany chovat po regionálních volbách. Například lidovci a unionisté budou ve značném pokušení, aby po volbách uzavírali koalice s ostatními stranami mimo rámec čtyřkoalice. Pokud by se k něčemu podobnému strany čtyřkoalice daly zlákat, mohly by v některých krajích dokonce stát jednotlivé strany čtyřkoalice proti sobě. To by samozřejmě mělo vážné dopady na věrohodnost čyřkoalice ve volbách v roce 2002.

Důležitým indikátorem pevnosti opozičně-smluvního spojenectví mezi ODS a ČSSD bude i to, v kolika regionech budou ODS a ČSSD připraveny vytvořit opozičně-smluvní svazky podobné jejich spolupráci na centrální úrovni.

Zejména dva možné výsledky regionálních voleb– vítězství čtyřkoalice ve většině regionů nebo prohra vládní ČSSD ve většině regionů–mohou mít značné dopady na další politický vývoj. Slabá menšinová vláda ČSSD je už nyní jistou anomálií. Pokud by zůstala u moci i v případě, že ČSSD prohraje boj o prvenství ve velké většině regionů, bude Česká republika svým přístupem k demokratické politice ještě neobvyklejší, než už je za současných podmínek. Až do roku 2002 by zemi vedla vláda s téměř nulovou legitimitou.


Mosty 18 – 2. 5. 2000

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..