Zdá se, že v České straně sociálně demokratické se roztrhl pytel s funkcionářskou tvořivostí, pokud jde o příštího prezidenta. Jména kandidátů se na nás jen sypou: Miloš Zeman, Otakar Motejl, Ivan Wilhelm, Jaroslav Bureš, Pavel Rychetský.
Nic proti tvořivosti, ale v největší vládní straně by diskuse o příští hlavě státu přece jenom měla být strukturovanější a disciplinovanější. Jedná se o věc příliš vážnou, než aby každý důležitější funkcionář ČSSD veřejně vystupoval se jménem svého kandidáta. Vládní strana by se spíše měla v klidu poradit, popřípadě uspořádat vnitrostranické referendum o kandidátech nejvážnějších, a pak nám jméno svého kandidáta oficiálně oznámit. Zároveň by měla vysvětlit, co udělá, pokud její kandidát nebude průchodný.
Současná vlna tvořivosti, pokud jde o jména kandidátů, vrhá na ČSSD špatné světlo ještě ze dvou dalších důvodů. Především zvýrazňuje skutečnost, že strana je ještě stále rozštěpená na „špidlovce“ a „zemanovce“. Není totiž příliš složité identifikovat jednotlivá navržená jména prezidentských kandidátů jako produkt jedné nebo druhé skupiny.
Zároveň záplava prezidentských kandidátů valících se na nás z nitra ČSSD prozrazuje určitý nedostatek pokory vládní strany. Je přeci jasné, že pokud bude prezident volen parlamentem, bude pro něj nutné najít podporu i u ostatních stran. V Poslanecké sněmovně má ČSSD jen 70 poslanců ze dvou set, senátorský klub ČSSD čítá dokonce jen 14 senátorů z celkového počtu 81.
Jakákoliv strana, která nechce jenom neodpovědně házet jmény, by si tedy měla pro svého kandidáta dopředu zajistit podporu u některé jiné strany nebo stran. Taková podpora nemusí být vyjednána hned pro první kolo, ale lze dopředu zjistit, jak by se zachovali například vládní koaliční spojenci ČSSD v případě, že jejich kandidáti se ukáží v prvním kole být méně průchodní, než kandidát ČSSD.
Za určitých okolností by bylo dokonce možné vyjednat společného kandidáta několika stran už pro kolo první.
Vladimír Špidla trpělivě vysvětluje, že ČSSD se nominací prezidentského kandidáta ještě nezabývala. Zdá se ovšem, že někteří další významní členové ČSSD to nechtějí slyšet. Špidla by jim možná proto měl vysvětlit, že poškozují dobré jméno ČSSD. Jedná o věc dosti zásadní už proto, že volba hlavy státu není a nemůže být jen jakousi stranickou tombolou. Takový přístup už dopředu snižuje i vážnost příštího prezidenta.
5. 9. 2002