Je pravděpodobné, že prezident bude ve třetí volbě parlamentem zvolen. Nejenom že si zákonodárci nemohou dovolit další blamáž, ale pokud vypukne, nebo bude na spadnutí válka v Iráku, bude Parlament pod enormním tlakem nenechat v krizové situaci zemi bez prezidenta. Navzdory různým předpovědím má větší šance být zvolen prezidentem Jan Sokol, pokud nakonec bude společným kandidátem vládní koalice a podpoří ho většina vládních poslanců a senátorů.
O tom, kdo se prezidentem stane, nejspíše rozhodne hned první kolo volby. Jestliže do druhého kola postoupí jen jeden politik, ať už je to Václav Klaus nebo Jan Sokol, bude ho tentokrát téměř nemožné nezvolit. Stejně by tomu bylo v případě, že vládní koalice nakonec nebude schopna postavit proti Václavu Klausovi žádného společného kandidáta. Pokud postoupí do druhého kola oba, pak je o něco pravděpodobnější Klausovo vítězství. Podívejme se na jednotlivé scénáře.
Pokud bude Sokol nakonec kandidátem vládní koalice, ze Senátu téměř jistě postoupí on. Naopak Václav Klaus to v Poslanecké sněmovně tentokrát bude mít mnohem těžší než v prvních dvou volbách, kdy se hlasy vládní koalice v prvním kole štěpily mezi kandidáty ČSSD na jedné straně a zbytku vládní koalice na straně druhé. Pokud totiž většina poslanců vládní koalice (všichni lidovci, všichni unionisté a většina sociálních demokratů) podpoří Sokola coby vládního kandidáta, může obdržet okolo 90 hlasů. Václav Klaus by pak musel získat nejen všechny hlasy své strany, ale také téměř všechny hlasy komunistů.
Komunisté budou tedy muset hned v prvním kole učinit zásadní rozhodnutí: buď jasně podpoří Klause, nebo budou vyčkávat, jak dopadne první kolo, v němž se oni například zdrží hlasování (nebo dají svým poslancům a senátorům volnost v hlasování). Pokud ovšem KSČM Klause hned v prvním kole jasně nepodpoří, je téměř jisté, že postoupí z Poslanecké sněmovny Sokol. Klaus sice také může dostat hlasy zemanovců v ČSSD, ale bez podpory nejméně poloviny komunistů, jsou jeho šance mizivé.
Postoupí-li z obou komor Jan Sokol, jeho šance na zvolení—už vzhledem ke kritické mezinárodní situaci—budou velké. Málokdo bude chtít riskovat, že Česká republika by musela čekat na prezidenta až do podzimu.
To samé platí, pokud postoupí z obou komor jen Václav Klaus. Jak už bylo ale řečeno, pravděpodobnost takého vývoje je malá, protože v Senátu to Klaus bude mít proti Sokolovi dokonce ještě těžší než proti Pithartovi či Moserové. Ani Pithart ani Moserová totiž nebyli společnými kandidáty celé vládní koalice; přesto postoupili.
Postoupí-li Klaus z Poslanecké sněmovny a Sokol ze Senátu, má větší šance Klaus už proto, že dolní komora je početnější. To by se pak projevilo ve třetím kole, kdy senátoři a poslanci vytvoří jeden volitelský sbor. Komunisté, jak naznačují, by se z různých důvodů spíše postavili za Klause. Určitý tlak na zvolení Klause by existoval v takovém případě i ve stranách koalice, protože Klaus už v minulých volbách dokázal posbírat některé hlasy i mimo svou stranu. Vzhledem k mezinárodní situaci by se též poukazovalo na potřebu silného a politicky zkušeného prezidenta.
To, že nakonec nebude opět zvolen nikdo, nelze zcela vyloučit. Bylo by tomu tak zejména v případě, že by Sokola nepodpořila celá vládní koalice, ale přesto by získal dost hlasů na to, aby v prvním kole zabránil postupu Klause z obou komor parlamentu. Pokud by byl Sokol jediným kandidátem v druhém, popřípadě třetím kole a vládní koalice by se ani pak nedokázala sjednotit, mohla by volba opět dopadnout patem, pokud by ho v takovém případě nepodpořili komunisté. Jak už ale bylo řečeno, KSČM, stejně jako ostatní strany, budou tentokrát pod enormním tlakem prezidenta zvolit, zejména pokud bude v druhém kole jen jeden kandidát.
Právo – 12. 2. 2003