Pes: Myslíte, že se v EU prosadíme?
Pehe: Jsem spíše optimista. To se týká i české politiky. Myslím si, že se její úroveň bude zlepšovat jak díky generační obměně, tak právě díky EU. Je to standardní prostředí, které stvořily vyspělé demokracie. Určitě se prosadíme. Češi jsou pragmatický, šikovný národ.
Iritka: Považujete lustrace za dostatečnou ochranu před bývalými komunistickými hlavouny?
Pehe: Myslím si, že lustrace jsou jen takovým alibistickým pokusem zbavit se odpovědnosti za minulost. Problémy minulosti a odpovědnosti různých lidí za nejrůznější věci jsou složité a my jsme zatím neudělali dost. Osobně se domnívám, že největší chybou bylo, že jsme hned na začátku nezakázali komunistickou stranu jako nedemokratický subjekt.
Zimník: Jak jste se dostal k Václavu Havlovi? Jste přátelé?
Pehe: Václav Havel byl čtenářem a posluchačem mých komentářů. Zaujaly ho, začal mne zvát k různým debatám, a asi po roce mi nabídl místo na Hradě. Netykáme si, ale máme určitě přátelské vztahy. Nejsem ale jeho osobním přítelem.
Mazina: Do jaké míry si od vás nechal prezident Havel radit? Prý je dost zarputilý a těžko se přesvědčuje?
Pehe: Havel má svůj vlastní názor, ale nechá si poradit. Velmi nerad ale dělá změny ve svých psaných projevech. Má zato, že se jedná o literární útvary a že jeho poradci ne vždy dobře chápou právě literární stránku jeho projevů.
Škrdlo: Proč nemáte rád Václava Klause?
Pehe: Nemohu říci, že ho nemám rád osobně. Některé jeho rysy obdivuji. Je cílevědomý, pracovitý, vzdělaný. Pouze si myslím, že jako politik už splnil své historické poslání a že po prvotních pozitivních výkonech, které vedly k vytvoření tržního hospodářství u nás, převážila negativa, jako je zalíbení v moci, přehlížení různých věcí, atd.
Vavro: Jak hodnotíte Pražské jaro 1968?
Pehe: Jako důležitý moment české historie. Byl to napovrch pokus o demokratizaci komunismu, ale kdyby byl ponechán svému osudu, vedl by k pádu komunismu a jeho nahrazení demokracií. Byl to obrovský výbuch tvůrčí energie. Některé věci tehdy vytvořené nebyly u nás dodnes překonány. A byla to inspirace i pro Gorbačova. Takže to, že žijeme dnes ve svobodě, je i díky roku 1968 u nás.
Čtenář Lidovek: Fascinuje mě, s jakou drzostí píšete, např. že se ODS chová k EU nevhodně, nelaskavě atd. (viz vaše stránky)… Představte si, že i tady si dovolují žít lidé, kteří se o byrokracii EU blíže zajímají a vidí její chyby! Vy neuznáváte polemiku, vy máte jeden názor a tečka.
Pehe: Nepíši, domnívám se, nic „drzého“, když napíši, že ODS má k EU kritické postoje. Mně by spíše zajímalo, do jaké míry ony velmi skeptické postoje vedení ODS k EU koincidují s názory zhruba 90 procent voličů ODS, kteří hlasovali pro vstup. Vedení ODS by si to mělo ve vlastním zájmu ujasnit. Mám totiž zato, že mnoho voličů ODS například nemá velký problém se současným návrhem evropské ústavy…
Vávra: Vyjadřujete se k mnohému, někdy i k ekonomice, což vám ekonomové vyčítají. Nepomyslel jste někdy na rčení: Ševče, drž se svého kopyta?
Pehe: Málokdy se vyjadřuji k ekonomice. Na druhou stranu, trochu jsem ekonomii studoval v rámci svých studií
v USA, takže nejsem v této oblasti úplně negramotný.
Krrrko: Jakých chyb se podle vás dopustily vlády Václava Klause a jakých chyb se dopouštějí vlády ČSSD?
Pehe: Myslím, že největší chybou vlád Václava Klause byl nedostatek respektu pro právo. Od toho se pak odvíjela celá řada problémů. Vlády ČSSD, zejména ta Zemanova, zase stvořily celou řadu podivných skandálů a nedokázaly vymýtit klientelské prostředí.
Zrzek: Bylo pro vás těžké uchytit se v Americe? Proč jste vůbec emigroval?
Pehe: Emigroval jsem, protože jsem nechtěl dál žít v komunistickém systému. Bylo to pro mne vězení. Uchytit se trvalo několik let. Nejprve práce číšníka, pak práce nočního hlídače, recepčního v jednom hotelu. Pak teprve studia. Za ty se v USA musí platit, takže si na ně je třeba nejprve vydělat.
Srdouch: Jak si vás užívá vaše rodina? Máte na ní čas? Víte třeba, s kým chodí vaše dcera?
Pehe: Moje dcera, pokud vím, zatím s nikým nechodí, je jí patnáct. Jinak se o to, co dělá, dost zajímám a snažím se jí pomáhat. Na druhou stranu, děti v tomto věku chtějí na všechno přijít samy.
Iveta Mráčková: Četl jste někdy Xantypu?
Pehe: Občas Xantypu čtu. Nejsem pravidelným čtenářem zábavných časopisů, nemám na to příliš času, pokud také chci číst to, co mne zajímá – nové knihy, atd. Ale Xantypa se mi líbí. Ve svém žánru je to kvalitně dělaný časopis.
Chat, Xantypa a Tiscalli, 7. 7. 2003