Lidé blízcí prezidentu Václavu Klausovi vyznávají zvláštní přesvědčení: činy prezidenta a jeho minulost jsou prý soustavně dezinterpretovány jeho nepřáteli. Ti tak činí nejenom doma, v České republice, ale vydali se ve svém nenávistném tažení i za hranice země, kde záměrně zkreslují prezidentův obraz.
Věrni tomuto přesvědčení, Klausovi příznivci a spolupracovníci se v poslední době neustále snaží umravňovat média. Doma si zatím vzali na mušku MF Dnes, Lidové noviny, ČTK a ČT, ale přijdou jistě další útoky, na další média. Doma možná prezidentská kamarila občas i uspěje, zejména tam, kde bude schopna využít ekonomického tlaku různých podnikatelských skupin, které jsou Klausovými spojenci již od dob divoké české privatizace, nebo v případě některých veřejnoprávních médií, které si spočítají, že po příštích volbách by se mohly stát terčem nevybíravých tlaků ze strany občanských demokratů.
V zahraničí to mají složitější, protože zahraničním mediálním organizacím je vcelku jedno, co si myslí český prezident nebo jeho fámulové, jako je Petr Hájek. Nevzrušuje je ani případný hněv ODS. České podnikatelské subjekty na ně také nemají žádné páky. Prezident a jeho nejvěrnější spolupracovníci se ovšem i tak snaží najít viníky. Když se Klaus znemožní hysterickým výstupem během rozhovoru s francouzským deníkem Le Figaro, poníží alespoň svého mluvčího Tomáše Klvaňu.
Když o něm píši nepříznivě jiná zahraniční média, dozvíme se, že za to může především Jiří Pehe, známý klausobijec. Jedna z nejfanatičtějších příznivkyň Klause, Milena Varadinková, popsala v článku „Prezident se neprodává lacino“ (MF Dnes, 1.8.2003), jak moje ovlivňování zahraničních médií v neprospěch Klause údajně funguje. Zahraničním novinářům prý poskytuji svá rádoby nezávislá hodnocení, načež ČTK vybere ze všech zahraničních ohlasů mnou inspirované články jako názory ze zahraničí. Tak prý vzniká u nás mylný dojem,že je Klaus v zahraničí nepopulární.
Paní Varadinková jde pak ještě o krok dále. Pokud prý skutečně vznikne nepříznivý dojem o českém prezidentovi i u politiků v zahraničí a není to jen domácí virtuální realita, „pak by bylo namístě se zamyslet, kdo u nich nespravedlivou zaujatost podněcuje“. Lidé jako Pehe vlastně v zahraničí poškozují nejen prezidenta ale celou naší zemi!
Řešení problému je tedy jednoduché. Umlčte lidi, jako je Pehe a několik dalších, a prezidentova pověst i pověst země budou v zahraničí výborné. Co na tom, že uvažování Varadinkové (které je bohužel ze stejného soudku jako uvažování prezidentových spolupracovníků) je tak trochu bolševické. Realita se podle nich netvoří činy ale propagandou. Ty, kteří nám tuto propagandu narušují, je třeba umlčet nebo zastrašit. Ještě že už neexistuje trestný čin podvracení státu!
Směšné na těchto argumentech je především to, že Varadinková a další propagandisté jsou přesvědčeni, že západní novináři jsou úplní hlupáci. Stačí, aby si zašli s Pehem na kafe a pak už píší podle toho, co jim ten vychytralý klausobijec nakuká.
Skutečnost je taková, že každý respektovanější západní novinář během svého pobytu v České republice obejde desítky lidí. Já sám těmto novinářům často doporučuji, aby se setkali s lidmi, o nichž vím, že mají opačné názory než já–například jsou příznivci Václava Klause. Musí tedy existovat nějaký jiný důvod než Peheho démonická moc nad myšlením západních novinářů, proč si nakonec udělají názor, který se nelíbí paní Varadinkové.
Václavu Klausovi obvykle nic neradím, ale zde si jednu radu neodpustím. Pokud chce o sobě vytvořit v zahraničí vytvořit lepší obrázek, nic mu nepomůže, pokud umlknou pánové Macháčci, Plesové, Pehové a další—abychom použili jeho oblíbeného plurálu. O změnu svého image se bude muset přičinit sám. Podaří se mu to jen za předpokladu, že bude méně arogantní a méně přesvědčen, že má na všechno lepší odpovědi než jeho političtí kolegové v Evropě a v USA.
MF Dnes – 4. 8. 2003