V českých médiích byly už diskutovány různé možné vlivy na růst popularity komunistů. O čem se diskutuje méně, jsou samotná česká média. Nejde ani tolik o to, že by novináři neměli referovat o postojích KSČM k tomu či onomu; koneckonců za legální existenci KSČM v českém politickém spektru nenesou vinu oni. Mnohem závažnější je snaha, zejména českých televizí, využívat komunistů v různých diskusních programech jako ostatním politikům zcela rovných oponentů.
Není náhodou, že nárůst popularity KSČM v posledních letech koinciduje s prudkým nárůstem mediálního zájmu o komunistické představitele v diskusních pořadech televizí Nova a Prima, jakož i ve veřejnoprávní České
televizi. Ať už dramaturgy pořadů, jako jsou Sedmička, Kotel, Partie, nebo různé diskusní pořady ČT, vede ke zvaní komunistů mediálně vděčné střetávání protichůdných názorů nebo jiné úvahy, výsledkem je, že komunistům velmi pomáhají.
Nová normalizace
Představitelé demokratických stran, zejména těch vládnoucích, se jen těžko mohou bránit demagogii představitelů strany, která už 14 let funguje jen jako se vším nespokojený, protirežimní kibic a nemá žádnou odpovědnost. Diváci takových pořadů–zejména ti, kteří si nepamatují komunismus– přitom nemají v praxi žádnou možnost ověřit si, jak by různé komunistické recepty fungovaly v praxi.
Přítomnost komunistů v těchto „demokratických“ debatách také slouží k exkulpaci jejich kriminální minulosti. Přičteme-li zálibu českých televizních stanic v reprízách normalizačních seriálů a filmů (v nichž „realita“, zbavená dobového kontextu, vypadá normálně), české televizní stanice notně přispívají k normalizaci postavení komunistů.
Na obranu televizních tvůrců je ovšem nutné poznamenat, že i oni jsou vydáni napospas politické realitě, kterou stvořili politici nekomunistických stran. Jestliže komunisté mají možnost zasedat v různých mediálních radách a ovlivňovat mediální politiku, není se některým mediálním pracovníkům co divit, že si to s KSČM nechtějí rozházet.
Lidové noviny – 14. 1. 2004