Majestát prezidenta káže nelhat

Bylo by prý jistě možné vytvořit z Hradu mocenské centrum, kde by se
„střídali polospiklenci, vedly by se válečné porady a přesvědčovali by
se k činu pěšáci, kteří drží v rukou osud této vlády,“ píše Alexandr
Mitrofanov v článku „Co káže majestát“ (Právo,
9.3.2004). Takové mocenské centrum ovšem prý neexistuje, protože tomu
brání majestát Václava Klause, který nechce jednat jako jeho
předchůdce. Možná by si i pohrával s takovouto představou, kdyby se
právě Václav Havel v takovém stylu necítil jako ryba ve vodě.

K podtržení tohoto argumentu cituje autor Klausova slova, že nebude
povolávat na Hrad emisary různých politických stran a organizovat pád
této vlády. „Já
mám pocit, že něco takového už známe z naší minulosti. Já toto v žádném
případě opakovat nebudu, protože absurditu tohoto počínání sám dobře
znám,“
řekl Klaus nedávno v České televizi.

Slova by to byla pravdivá, kdyby se vztahovala na Tomáše G. Masaryka,
který emisary a polospiklence na Hrad povolával a do osudů vlád aktivně
zasahoval. Mluvit o organizování pádů vlád Havlem je naopak čirá
spekulace a zřejmě i proto Klaus uvedl své nařčení slovním spojením
„mám pocit.“ Prezident by se ale neměl odvolávat na pocity. Měl by buď
poskytnout nějaké důkazy, anebo využít příležitosti mlčet. Jinak může
být obviněn ze lži.

Spolupracoval jsem s prezidentem Havlem velmi úzce právě v
době, na kterou Klaus svými slovy naráží. S plnou odpovědností tvrdím,
že se na podzim roku 1997 na Hradě nekonaly žádné tajné schůzky,
jejichž účelem bylo svrhnout vládu Václava Klause. Ne že by někteří
lidé Havlovi razantnější postup proti skomírající vládě nenavrhovali.
Ten opakoval: „Já jsem tuto vládu jmenoval a nebudu tedy organizovat
její pád.“ Nemocný prezident byl samozřejmě o krocích stranických
předáků, kteří vládní krizi způsobili, informován. Krizi ovšem
nerežíroval ani on, ani jeho spolupracovníci.

Navzdory kritickému „rudolfínskému“ projevu po pádu vlády Havel také
odmítal režírovat definitivní odchod Klause z politiky. Stačilo přitom
pověřit sestavením vlády opět Klause. Bylo jasné, že by po rozkolu v
ODS a v koalici vládu nesestavil a to by značně ovlivnilo i další vývoj
v ODS. Též by byl oslaben mýtus politického mučedníka, kterého prý v
„sarajevském atentátu“ společnými silami „odstřelili“ spiklenci z ODS,
menší koaliční strany a Hrad, jenž údajné spiknutí pak završil tím, že
Klause obešel při sestavování vlády. Obraz spiknutí Klausovi notně
pomohl k politickému z mrtvých vstání.

Havel takové účelové uvažování rozhodně odmítl. Tento „neurotický
výrobce dočasných vlád“, jak Havla nepřímo nazývá Mitrofanov, si
uvědomoval, že by jmenováním Klause jen prodlužoval politickou agónii
země. Jediná
dočasná vláda, kterou kdy jmenoval, pak dostala drtivou podporu
parlamentu s tím, že zemi dovede k předčasným volbám. Tohoto úkolu se
odpovědně zhostila.

Po volbách se Havel na žádost Miloše Zemana pokusil pomoci na
svět koalici ČSSD, lidovců a Unie svobody. Opoziční smlouvu, na které
se po krachu koaličních jednání domluvili Klaus a Zeman, otevřeně
kritizoval, ale dobře věděl, že nemá sílu nic změnit. Pokud existovalo
nějaké mocenské centrum, kde se vedly válečné porady a držel v rukou
osud vlády, bylo čtyři roky v pracovně předsedy Poslanecké sněmovny a
sídle ODS.

Alexandr Mitrofanov má pravdu, když píše, že by bylo snadné z Hradu
vytvořit mocenské centrum. Kdybychom chtěli použít novinářský metr,
kterým se měří Havlovi, mohli bychom bez důkazů tvrdit, že takové
mocenské centrum už vlastně existuje–prostě proto, že je nelogické,
aby neexistovalo, zvážíme-li, kdo jsou Klaus a jeho spojenci. Tak či
onak, možná existence takového centra je irelevantní, protože skutečnou
moc mají v rukou vláda, parlament a stranické sekretariáty.

Moc Hradu byla povětšinou jen „mocí bezmocných“a je jí i nyní. Hrad se
může stát mocenským hráčem jen v případě, že se s ostatními centry moci
dokáže propojit. Skutečný test čestného předsedy ODS a jeho Hradu proto
přijde, pokud ODS vytvoří příští vládu. O takové převodové páce do
vládní a parlamentní scény si Havel mohl celých 13 let nechat jen zdát.


15. 3. 2004 – Právo

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..