Evropská veřejnost, vesměs znechucená zahraniční politikou amerického prezidenta George W. Bushe, pomíjí některé znepokojivé prvky v zahraničně-politické agendě amerického demokratického kandidáta na úřad prezidenta Johna Kerryho a viceprezidentského kandidáta Johna Edwardse. Oba slibují, že v případě svého zvolení přijmou opatření proti tzv. outsourcingu, který znepokojuje americké odbory.
Outsourcing lze popsat jako stále rozšířenější snahu amerických firem přesouvat části svého podnikání do ekonomicky méně vyspělejších zemí, kde je cena pracovní síly podstatně nižší než v USA. Tento jev samozřejmě existoval již v průmyslové éře, ale rozsáhlému přesouvání částí průmyslové produkce do jiných zemí stály v cestě faktory, jako bylo nákladné budování nové infrastruktury nebo vysoká cena dopravy produktů vyrobených v cizině zpět do mateřských firem.
S obrovským rozvojem rychlých a stále levnějších komunikačních technologií expandovala praxe outsourcingu do oblasti služeb. Banky, letecké společnosti a programátorské firmy přesouvají tisíce pracovních míst do zemí, jako je Indie, kde mohou snadno najít kvalifikovanou, anglicky-mluvící pracovní sílu. Zavoláte-li dnes na informační nebo rezervační linky například velkých leteckých společností, s velkou pravděpodobností budou vaše dotazy zodpovězeny někým v Indii. Velká většina softwarových programů je dnes také produkována v Indii.
Americké odbory byly samozřejmě kritické k odlivu pracovních míst z USA do zahraničí už v době, kdy tato praxe postihovala méně kvalifikované zaměstnance průmyslových firem. Nyní ovšem outsourcing stále více postihuje tzv. bílé límečky, což podle některých kritiků ohrožuje samotnou páteř americké ekonomiky. Přitom například McKinseyův globální institut předpovídá, že „outsourcing“ vzroste v příštích pěti letech o dalších 30 až 40 procent.
Forrester Research odhaduje, že v příštích 15 letech z USA odplyne do jiných zemí zhruba 3.3 milióny pracovních pozic pro „bílé límečky“. Odhaduje se také, že už na konci roku 2004 bude každé desáté pracovní místo v oblasti informačních technologií převedeno z USA do zahraničí. Deloitte Touche předpovídá, že do roku 2009 opustí USA až 2 milióny míst ve finančním sektoru.
Není divu, že v USA vypukla ohledně fenoménu outsourcing skutečná politická hysterie, v níž se v poslední době činí především politici Demokratické strany, která měla vždy užší vazby na odbory než republikáni. Někteří experti ovšem proti politickému zneužívání tohoto tématu důrazně varují. Daniel W. Drezner z Chicagské university například nedávno přesvědčivě argumentoval v časopisu Foreign Affairs, že údajné ekonomické škody způsobené odlivem míst do zahraničí jsou mnohem menší než pozitivní dopady outsourcingu.
Tento proces je podle něj a dalších expertů přirozeným důsledkem globalizace, kterou právě američtí politici tolik hájí. Přesun pozic vyžadujících vyšší kvalifikaci do rozvojových zemí nejen pomáhá hospodářství těchto zemí, ale pomáhá i americkým firmám. Ty mohou peníze, které ušetří s pomocí „outsourcing“ využít k investicím a tvorbě nových pracovních míst.
Navíc masivní pokles počtu pracovních míst v některých odvětvích je spíše spojen s celkovou restrukturalizací hospodářství, která souvisí s nástupem nových technologií. Celkový počet pracovních míst v průmyslové výrobě v USA klesá nepřetržitě už 45 měsíců. Jenomže celkový počet těchto míst klesá i v rozvojových zemích, jako jsou Čína nebo Brazílie. Od roku 1995 do roku 2002 poklesl v celosvětovém měřítku počet pracovních míst v dělnických průmyslových profesích o 11 procent. Za stejnou dobu ovšem vzrostla světová průmyslová výroba zásluhou nových technologií o 30 procent.
Negativní dopady vývozu pracovních míst jsou přinejmenším neutralizovány rychlou tvorbou nových pracovních míst v sektoru služeb v samotných USA. Podle amerického Úřadu pro pracovní statistiky vzroste počet míst jenom v sektoru informačních technologií do roku 2010 o 43 procent. McKinseyův globální institut uvádí, že za každý dolar utracený na outsourcing do Indie, USA vydělávají zhruba 1.14 dolarů.
Jak krátkozraké mohou být protekcionistické zásahy do hospodářství, o tom svědčí uvalení cel na dovoz oceli Bushovou vládou od března 2002 do prosince 2003. Ocel se tak stala dražší. Přitom firmy, které používají ocel k výrobě, zaměstnávají v USA 40krát více lidí, než firmy, které ocel vyrábějí! Podle Ústavu pro mezinárodní ekonomiku přišlo tak o práci možná až 75,000 lidí, protože jejich firmy musely kvůli vyšším cenám ocele propouštět.
Nezbývá tedy než doufat, že Kerry a Edwards v případě zvolení na své sliby, že budou bojovat proti outsourcingu, zapomenou jako na nemístný populismus. Jinak uškodí nejen americké ekonomice, ale i prudce se rozvíjejícím ekonomikám v některých rozvojových zemích, které z vývozu amerických pracovních míst profitují.
Hospodářské noviny – 8. 9. 2004