Coby bývalý spolupracovník Václava Havla (a člověk, který si ho vždy vážil a váží) jen nerad píši, že podle mého soudu je angažmá bývalého prezidenta v událostech obklopujících CzechTek 2005 chybou.
O to, aby hrál roli zprostředkovatele mezi účastníky rozehnané technoparty a vládou, byl sice Havel požádán přímo premiérem Jiřím Paroubkem, jenže takovou roli může plnit pouze člověk, který je v daném sporu víceméně nestranný. Exprezident se ovšem přidal otevřeně na jednu stranu sporu – k technařům. Přišel je dokonce podpořit na jejich demonstraci. Havel má samozřejmě právo na svůj názor, ale měl v takovém případě zprostředkovatelskou roli odmítnout.
Ještě větším Havlovým omylem je ale hodnocení technoparty. Řekl, že je to „výraz spontánní, autentické pospolitosti lidí“, což je prý jeden ze způsobů obohacování občanské společnosti. Ten by podle něj v dnešní době sobectví a cynismu měl být vítán. Mladé lidi, kteří mají vůli k soudržnosti a touhu být pospolu, na jedné louce, je prý důležité vnímat nejen jako tvůrce randálu, „kterého nepochybně dělají dost“.
Bez respektu
Je jistě pozitivní, když se mladí lidé sdružují a tvoří vnitřně propojené pospolitosti. Jenže kdyby měla být alternativou k dnešní údajně sobecké a cynické společnosti právě pospolitost technařů, byli bychom na tom dosti špatně. V liberální demokracii je nepochybně namístě tolerovat nejrůznější subkultury a menšiny, které neohrožují demokratický řád, ale zároveň je nutné, aby takové menšiny respektovaly práva a svobody ostatních, o vládě zákona nemluvě.
Účastníci technoparty ovšem respektem k ostatním nevynikají. Čím jiným než výrazem naprostého sobectví a cynismu je, když bezohledné porušují jak soukromí lidí, kteří musejí (ať se jim to líbí, nebo ne) snášet Havlem zmíněný randál, tak práva lidí, kteří vlastní pozemky zasažené jejich činností?
„Pospolitost“ technařů prostě není založená na občanských principech a ctnostech, které definují kvalitní občanskou společnost, ale je to naopak pospolitost, která svým způsobem stojí proti občanům a občanským principům.
Jistě, v demokratické společnosti mají právo na existenci dokonce i pospolitosti, jejichž hlavním krédem ve vztahu ke zbytku společnosti je anglické sousloví „fuck you“ (což se dá nejmírněji přeložit jako „sereme na vás“), ale není jasné, jak může být takováto „pospolitost“ alternativou k cynismu dnešní společnosti.
A vůbec už není taková „pospolitost“ alternativou k údajnému sobectví moderní společnosti. Lidé, kteří se domáhají své zábavy a požitků bez ohledu na práva ostatních, nejsou žádným modelem nesobeckosti.
Sociolog Jan Keller v deníku Právo napsal, že toto „roztančené mládí“ není alternativou ke konzumní společnosti, ale naopak jejím dokonalým naplněním. Technotanečníci „do důsledků dovedli heslo masové kultury: konzumovat ve stále silnějších dávkách pokud možno stále totéž“. Jedná se o pouhou kulturu zážitku, v níž to, co cítím, prožívám bez ohledu na okolí. Podle Kellera „jde o poněkud neheroické vyústění moderního kultu individualismu, který hledá svou jedinečnost v co nejhustším davu“. Není to tedy žádný projev soudržnosti, který by obohacoval občanskou společnost.
Spontánní pospolitosti?
V angličtině se občanské společnosti říká „civil society“, což znamená společnost nejen „občanská“ ale také „civilizovaná“. Tedy společnost, která existuje na základě vlády zákona a v jejímž rámci se občané navzájem ctí a respektují.
Kdybychom exprezidentovu definici technařů coby obohacení občanské společnosti vzali doslova, pak bychom mohli mezi obohacovače občanské společnosti klidně zařadit například i skinheady. I oni jsou „autentickou, spontánní pospolitostí“. Ba dokonce by podle svých příznivců mohli být na základě některých svých hesel, volajícími po řádu a národní hrdosti, považováni za lepší alternativu k cynické moderní společnosti než poněkud anarchističtí technaři, jejichž hlavním programem se zdá být autistická konzumace ohlušujícího kraválu, který je čistým terorem pro všechny mimo jejich „pospolitost“.
Ve skutečnosti jsou asociální a neobčanské obě skupiny: skinheadi kvůli své nenávisti k jinakosti a menšinám; technaři kvůli svému pohrdání státem a jeho zákony. Pokud kdokoliv potřeboval důkaz, s jakou „pospolitostí“ máme co činění, mohl se lehce přesvědčit. Jen několik hodin poté, co se účastníci rozprášeného CzechTeku 2005 vehementně domáhali svých práv na demonstracích před různými státními úřady, neváhali mnozí z nich masově porušovat nesnesitelným randálem práva obyvatel Strahova, kde se usídlili se svými megareproduktory.
Lidové noviny, 4.8.2005