Jestliže se Strana zelených probojuje do Poslanecké sněmovny, může se stát součástí dvou různých koalic. Když mluví o vládní úrovni, Zelení naznačují, že by mohli vstoupit do koalice s občanskými demokraty a lidovci. Povolební aritmetika může být nakonec samozřejmě jiná, ale průzkumy veřejného mínění zatím favorizují modro-černo-zelený blok..
I kdyby ale byla taková vládní koalice vytvořena, nebude zároveň koalicí prezidentskou. SZ ústy svého předsedy Martina Bursíka jasně řekla, že se v případné koaliční dohodě s ODS nezaváže k podpoře Václava Klause při prezidentské volbě v roce 2008. Klaus je pro SZ jako prezident nepřijatelný; strana má prý svého kandidáta.
Stejně jako bude SZ možná hrát roli jazýčku na vahách při formování vlády, mohla by se stát jazýčkem na vahách i při volbě příštího prezidenta—a to i v případě, že by nakonec skončila v opozici. Jestliže ve svém odporu ke Klausovi vytrvá, bude v protiklausovské koalici s ČSSD a KSČM. Komunisté dávají najevo, že Klaus, kterého při minulé volbě podpořili, nesplnil jejich očekávání. A ČSSD dokonce přijala oficiální rezoluci, že zvolení Klause byla chyba a nejednota strany se při prezidentské volbě nesmí opakovat.
Vzestup SZ tak může být dobrou zprávou pro ODS, ale—paradoxně—špatnou zprávou pro jejího čestného předsedu. Povolební vyjednávání se mohou stát skutečným testem jednoty strany. Pokud totiž bude ODS v situaci, kdy by mohla vytvořit většinovou koalici s lidovci a SZ, bude si muset dobře rozmyslet, zda odmítne většinovou koalici nebo zda de facto hodí Klause přes palubu.
Je přitom pravděpodobné, že Klaus udělá vše proto, aby blok stran, které jsou proti jeho znovuzvolení, nějak oslabil. Jednou cestou by například mohl být tlak na vytvoření velké koalice, v níž by ČSSD získala výměnou za slib umožnit zvolení Klause v roce 2008 post premiéra bez ohledu na to, zda skončí ve volbách první nebo druhá.
V ODS lze už nyní vysledovat ve vztazích k SZ stopy určité schizofrenie. Zatímco stranické špičky tvrdí, že si dokáží spolupráci se SZ představit a zdržují se kritky, z okolí prezidenta zanívají na adresu SZ tvrdé odsudky. Nejposledněji tak učinil prezidentův poradce Michal Petřík, který SZ vykresluje jako novou levici, stojící nalevo od ČSSD. Je to pochopitelné. Zatímco v zájmu Klause je, aby se Zelení do PS nedostali, v zájmu ODS je v tomto okmažiku pravý opak. Bez Zelených v PS je velmi pravděpodobné, že ČSSD a KSČM budou mít společně většinu poslaneckých křesel.
To by znamenalo, že by ODS byla ze hry, pokud by jí na pomoc nepřispěchal právě Klaus. Jeho snahy rozbít spolupráci ČSSD a KSČM tlakem na vytvoření velké koalice by byly v takové situaci mnohem věrohodnější, než kdyby byli v PS Zelení.
Už teď je ale jasné, že SZ není špatnou zrpávou jen pro ČSSD, které ubírá voliče, ale i pro ODS, jejíž soudržnost může vážně narušit.
Právo, 3.4.2006