V českém tisku se už objevilo několik interpretací nedávných kongresových voleb ve Spojených státech. Rád bych nabídl ještě jeden pohled.
Z různých povolebních průzkumů veřejného mínění vyplývá, že neúspěšné tažení v Iráku bylo jedním z důvodů porážky republikánů. Přinejmenším stejným dílem za ni ale může i znechucení Američanů z ostré polarizace, kterou vyprovokoval politický fundamentalismus současné vlády. Demokraté i republikáni nyní proto začínají hovořit o nutnosti hledat nadstranický konsensus, který by americkou společnost stmelil.
Dva stejně silné tábory
Když se Bush v roce 2000 ujal prezidentské funkce až po rozhodnutí nejvyššího soudu, který potvrdil těsné Bushovo vítězství na Floridě, začal překvapivě – navzdory svému slabému mandátu – prosazovat konzervativní agendu své strany, kterou v předvolebním období silně ovlivnila i tzv. náboženská pravice. Ve společnosti, kterou ke všemu polarizovaly spory o to, kdo vlastně ve volbách zvítězil, tak vznikly dva nesmiřitelné tábory.
Teroristické útoky 11. září 2001 Ameriku na čas sjednotily. A protože Američané jsou loajální ke svým prezidentům v čase ozbrojených konfliktů, polarizace byla potlačena i v prvních měsících po vpádu do Iráku. Jenže ideologické zanícení v podobě neokonzervativní doktríny o šíření demokracie silou, jakož i pokračující ideologický nápor doma, Ameriku opět rozdělily. Jasně se to projevilo v prezidentských volbách v roce 2004, kdy proti sobě stály dva zhruba stejně silné tábory.
Tradice, etika, hodnoty
Věcná témata, jako je hospodářská politika, penzijní systémy nebo zdravotnictví, jistě i nadále hrají důležitou roli, ale v posledních asi dvaceti letech se střet mezi konzervativní pravicí a liberální levicí odehrává zejména na poli hodnot, což diskusi krajně zpolitizovalo.
Na prudké změny ve struktuře a životním stylu západních společností, vyvolané novými technologiemi a procesem globalizace, reagují konzervativci snahami bránit osvědčené pořádky, zatímco liberální levice je vesměs hlasatelem změn, které relativizují i ty hodnotové systémy, z nichž vyrostly západní demokracie.
Připočítáme-li k těmto dilematům spory o roli státu a individuálních svobod, máme co dělat s třaskavou směsí, jejímiž ingrediencemi jsou témata, jako je role náboženství, přistěhovalectví, multikulturalismus, rodina, feminismus nebo nároky menšin, včetně sexuálních. Z toho všeho nelze vynechat ani spory o roli národního státu, oslabovaného procesem globalizace.
Amerikanizovaný Východ
Americký příklad ukázal, jak ošemetné je přistupovat k těmto dilematům ideologicky a předepisovat jednostranná řešení, prosazovaná z pozic momentální politické převahy. V době, kdy se mění paradigma fungování moderních společností, je obtížné i pro ty nejpronikavější mysli současnosti porozumět tomu, co se vlastně děje. V politice, s její tendencí ke zjednodušování, může převládnout frustrace, produkující přesvědčení, že nejlepší léčbou jsou razantní ideologicky motivovaná řešení. Namísto dialogu pak může nastoupit snaha o převálcování druhé strany, snaha o „jediná správná řešení“.
Jenže moderní společnosti jsou nesmírně komplexní organismy, v nichž tento druh fundamentalismu je nakonec vždy kontraproduktivní. I kdyby se jednomu politickému táboru nakrásně podařilo prosadit svou, druhý tábor bude po svém vítězství většinu věcí měnit. Navíc život moderních společností stále více organizují nikoliv politici, ale vysoce expertní byrokracie, jejichž rozhodnutí tíhnou k politickému středu.
Je zajímavé, že USA, se svou dlouhou tradicí demokracie, sklouzly do politického fundamentalismu, který v současné Evropě vidíme hlavně v její východní části. Jistou „amerikanizaci“ evropské politiky ve smyslu černo-bílé konfrontace o hodnoty lze ovšem pozorovat i v některých západoevropských zemích.
Když polarizace převáží
Rozuzlení současné situace v USA bude v každém případě mít dopad na zbytek světa. Pokud USA, tak jak nyní slibují vítězní demokraté i poražení republikáni, najdou cestu zpět k nadstranickému konsensu, bude to znamení pro ostatní, že nesrozumitelná komplexnost současných společností, s jejich morálními dilematy, nemusí ohrožovat fungování demokracií. Pokud polarizace v USA opět převáží, může to být znamení, že revoluční změny současnosti mohou mít fatální důsledky jak pro demokratické systémy, tak pro světovou stabilitu.
Hospodářské noviny, 21.11.2006