Pro každou ze tří vládních stran je pokus o vynucený odchod lidoveckého předsedy Jiřího Čunka z vlády téměř neřešitelným rébusem. Nejtěžší je pozice občanských demokratů—nebo, přesněji řečeno, Mirka Topolánka a jeho křídla ve straně. Pokud by se Topolánek musel uchýlit ke krajnímu řešení a Čunka odvolal, hrozí pád vlády, protože je málo pravděpodobné, že by alespoň část vedení KDU-ČSL proti tomuto silovému kroku nerevoltovala.
To by ovšem byl nejspíš také konec politické kariéry Topolánka, neboť by jen těžko dostal šanci sestavovat znovu vládu–již potřetí v řadě. A i kdyby takovou šanci dostal, bylo by nesmírně obtížné sestavit jí opět na půdorysu současné koalice v situaci, v níž by se lidová strana musela vypořádat s vnitřní krizí.
Topolánek také už jen těžko dostane šanci vyjednat velkou koalici, protože tuto šanci promarnil vloni na podzim. Pád vlády by tedy vyústil i do vnitřních otřesů v ODS a možného nástupu křídla vedeného Pavlem Bémem.
Strana zelených řeší jiné dilema. Navzdory skutečnosti, že má jen šest poslanců, se jí podařilo získat neobyčejně vlivné postavení ve vládě. Zelení vědí, že kdyby z vlády odešli na protest proti Čunkovi, je téměř jisté, že tyto pozice ztratí. To by také oslabilo pozici předsedy Martina Bursíka, který na současné vládní angažmá vsadil–navzdory pochybám části strany.
I tak jsou ale zelení v nejlepší pozici ze všech třech vládních stran. Kdyby vládu položili ve jménu principů, které verbálně hájí, mnoho voličů by jejich postoj nepochybně ocenilo.
Problém lidové strany spočívá zejména v tom, že je po loňské revoltě krajů proti předešlému vedení, vnitřně rozštěpená. V případě Čunkova pádu by se nepochybně rozpoutal boj o nástupnictví mezi těmi, kteří Čunka do čela strany vynesli, a mezi bývalými předáky. Obě křídla jsou přitom do jisté míry zdiskreditována. Nová garnitura tím, že vsadila právě na Čunka a silně ho podporuje i nyní. Stará garnitura tím, že navzdory silné antikomunistické rétorice byla nakonec ochotna jít vloni v létě do vlády, kterou by komunisté podpořili.
Strana také nemá výrazné tváře. Vlasta Parkanová je sice nejpopulárnější politik v zemi, jenže pro lidovce by byla v čele strany těžko stravitelná. Do strany přišla z „nelidoveckého“ prostředí, a navíc v tradičně konzervativní straně proti ní mluví i skutečnost, že je žena.
Čunek je tak velmi vážným problémem pro všechny vládní strany. Ještě pořád existuje možnost, že se po domluvě s vedením své strany rozhodne sám rezignovat a asistovat při spořádané výměně. Pokud tak neučiní, je velmi pravděpodobné, že bude k odchodu nějak donucen, což může způsobit vážnou politickou krizi a otřesy ve všech vládních stranách.
Právo, 12.4.2007