Václav Klaus by neměl mít v prvním kole prezidentské volby protikandidáta.
Byli bychom tak v několika příštích měsících ušetřeni trapné frašky, v níž se politické strany, které Klause na Hradě znovu nechtějí (jakož i strany, které ho tam údajně znovu nechtějí) budou marně pokoušet dohodnout na společném kandidátovi. I kdyby nakonec někoho takového našly, bude podpora některých stran přinejlepším jen podmíněná.
Strany by se tak mohly věnovat svému hlavnímu poslání: ty vládní vládnutí, ty opoziční opozici. Veřejnost by byla ušetřena spektáklu, v němž stranické špičky, které, pokud jde o lidské kvality a profesionální věhlas, nesahají většině zatím zmiňovaných kandidátů ani po kotníky, budou kandidáty nejapně „kádrovat“ a vykládat nám přes média, proč jsou pro ně přijatelní či nepřijatelní.
Jestliže nejsou předáci stran, které by údajně chtěly vybrat „ne-Klause“, schopni se sejít za zavřenými dveřmi s tím, že na konci jejich jednání oznámí veřejnosti jméno, které jednoznačně společně podpoří, měli by své hledání Klausova protivníka „odpískat“. Dostatek rozumu by měli mít i všichni Klausovi protikandidáti, které by chtěla navrhnout jen část současné protiklausovské koalice nebo jen jedna strana. Šli by si pro zbytečnou potupu.
Kdyby Klaus kandidoval sám, ukázalo by se alespoň, jakou má skutečnou podporu. Protože je nepravděpodobné, že by mu své hlasy dali sociální demokraté (snad jen s výjimkou několika nepoučitelných zemanovců, kteří vyslyší volání z Vysočiny) a zelení, mohli bychom si i navzdory tajné volbě udělat určitý obrázek o tom, jakou má Klaus skutečnou podporu mezi voliteli z řad občanských demokratů, lidovců a komunistů.
Zejména užitečné by bylo poznání, že čestný předseda strany, která před minulými volbami bubnovala na poplach před komunistickým nebezpečím, byl zvolen opět s podporou komunistů, bez nichž to opět nepůjde, a že mu to nebude v nejmenším vadit.
V prezidentském klání v roce 2003 byl Klaus zvolen v třetím kole třetí prezidentské volby rozdílem jednoho hlasu. Na výkon funkce prezidenta sice tento chatrný mandát neměl vliv, ale i přesto je užitečné vědět, nejen pro historiky, jakým rozdílem a s podporou jakých stran byl prezident zvolen.
Možná by se zejména vyjevilo, jakou podporu má Klaus ve vlastní straně, která ho v roce 2003 volila jednomyslně. Chce se dodat, že pokud ODS Klausovi na Hrad opět disciplinovaně pomůže, bude mít, co si zaslouží. Z Klause, který už se nebude muset starat v druhém volebním období o znovuzvolení, se stane politické libero, s nímž bude mít největší problémy právě ODS.
Právo, 19.9.2007