Anglické slovo „blob“, které se ujalo coby alternativní název pro projekt Národní knihovny Jana Kaplického v Praze na Letné, lze přeložit jako „kapka“, „skvrna“ nebo „cosi bez tvaru“. Zejména poslední dva významy by se daly dobře použít, pokud bychom se snažili popsat činnost pražského primátora Pavla Béma v poslední době.
Tohoto v současnosti nejpopulárnějšího politika v zemi, jak se zdá, brzy potká podobný osud jako jeho předchůdce v čele žebříčků politické popularity. Právě do sporu o „blob“ na Letné totiž vstoupil způsobem, který nevypovídá nic dobrého o jeho politických instinktech. Ať už si totiž myslíme o Kaplického návrhu cokoliv, je jasné, že byl vypracován na základě zadání Bémova úřadu pro specifické místo na Letné a že vyhrál prestižní mezinárodní soutěž podle předem daných pravidel hry. Sám Bém o projektu původně mluvil pozitivně.
Co se tak zásadního od schválení projektu stalo, že se politik, který dával Občanské demokratické straně „lidskou tvář“ proměnil v jakýsi beztvarý lidský „blob“? Co ho přimělo k tomu, aby trapně kličkoval a nedůstojně mlžil, pokud jde o „náhlé“ prozření ODS, že Kaplického knihovna na Letnou prý nepatří?
Jedno možné vysvětlení zní, že nejpopulárnějšímu politikovi v zemi se stalo to, co se přihodilo těm před ním: ztratil soudnost. Stanislav Gross nás ohromil strýcem Vikem, který kdesi sehnal skoro milión na byt, Vlasta Parkanová zase budovatelskou písní oslavující americký radar v Brdech. Bém nás ohromuje tím, jak nesmyslné důvody si lze vymýšlet pro odmítnutí již schváleného projektu, aby se zastřely důvody skutečné.
Americký prezident Abraham Lincoln kdysi řekl: „Můžete ohlupovat všechny lidi po určitou dobu, můžete ohlupovat některé lidi pořád, ale nemůžete ohlupovat napořád všechny lidi.“ I proto je česká veřejnost skeptická k tomu, co Bém předvádí. Nezapomněla totiž, že spor o knihovnu spustil prezident Václav Klaus, jehož je Bém pravou rukou. A je si dobře vědoma, že když v České republice, a ještě spíše v Praze, něco z údajně principiálních důvodů najednou opravdu, ale opravdu nejde, budou zatím nejspíš skupinové zájmy, lobisté nebo prostě korupce.
I proto Bém ve svých vystoupeních, jakkoliv se snažil působit vážně a principiálně, vypadal jako „blob“—prostě taková beztvará skvrna bez zásad. Je to smutné. Dokonce i autor tohoto textu si ještě před nedávnem myslel, že Bém by byl dobrým předsedou vlády.
MF Plus, 26.10.2007