Občanská demokratická aliance oznámila, že na konci tohoto roku oficiálně ukončí svou existenci. Bylo by samozřejmě možné se ironicky zeptat, proč psát politický nekrolog v případě strany, která už je několik let de facto klinicky mrtvá. Jenže ODA nebyla lecjaká strana.
V době svých počátků byla nejenom, jak se občas říká, Občanskou demokratickou stranou s „lidskou tváří“, a v této roli „zlidšťovala“ i Klausovy vlády. Ministři této strany také stáli v čele české privatizace.
Důležitou roli plnila i v pravé části politického spektra: konzervativní a liberální ideje byly přijímány členy této strany mnohem vážněji, než byly takové ideje brány členy ODS, jež se rychle stala velkou stranou sloužící pro mnohé především jako pragmatický výtah k moci.
ODA nezůstala malou stranou jenom proto, že byla výtvorem nepraktických intelektuálů, zejména z Prahy. I když jak ODS tak ODA mají v názvu slovo „občanská“, skutečnou občanskou stranou se stala ODS, zatímco ODA vždy zůstala spíše klubem liberálně-konzervativních elit. Její postupný odchod z politické scény je tak i svědectvím o tom, že pro skutečné politické ideologie, napravo i nalevo od politického středu, nebylo v české společnosti po roce 1989 příliš noho místa.
ODA ovšem zkrachovala i zásluhou konkrétních politických chyb. Po vynuceném odchodu charismatického Jana Kalvody z postu předsedy už nenašla lídra podobného formátu. Nebyla také schopna zareagovat na vznik Unie svobody, která jí odčerpala voliče.
Nejzávažnější taktické chyby se ODA ale dopustila, když na konci roku 2001 a začátkem roku 2002 nemalou měrou přispěla k rozbití Čtyřkoalice. Ta ještě na konci roku 2001 vedla v průzkumech veřejného mínění, jenže vnitřní konflikty, v níž lídři ODA hráli nezanedbatelnou roli, tento projekt rozložily. Problémem též bylo, že si ODA nedokázala dát do pořádku své chaotické vnitřní finance.
Politicky ovšem s námi ODA zůstane ještě několik let po ukončení své činnosti. Nejenže v současné vládě je hned několik ministrů, kteří začínali původně v ODA, ale průzkumy naznačují, že část voličů této strany dnes podporuje Stranu zelených. To zní možná trochu paradoxně, vezmeme-li v úvahu, že zelení stojí obvykle nalevo od středu, jenže čeští zelení pod vedením Martina Bursíka se ideově částečně posunuli do prostoru, v němž se kdysi dařilo ODA nebo US.
MF Plus, 7.12.2007