Marně někteří komentátoři a analytici, včetně autora těchto řádků, českým politikům radili, aby, řečeno lidově, ubrali plyn ve svých vášnivých kampaních za nebo proti umístění amerického protiraketového radaru na českém území. V české kotlině to po nějakou dobu vypadalo, že se kvůli radaru schyluje k občanské válce. Bylo prostě „přeradarováno“. To vše navzdory varováním, že o radaru nemá úplně jasno ani samotná Amerika, kde se schyluje k prezidentským volbám a kde už teď ovládá kongres Demokratická strana.
Na vládní zastánce radaru po určitou dobu neplatily ani výzvy, aby se nepouštěli do bilaterálních jednání s USA, protože obě země jsou koneckonců členy NATO, což je tudíž instituce, na jejíž půdě by se o radaru mělo jednat. Když se pak v podobě návrhů amerických politiků, aby na radarové základně byli přítomni ruští inspektoři, ukázalo, že Američané komunikují s Putinovým Ruskem tak trochu přes hlavy českých politiků, někteří členové vlády sice zpozorněli, ale jejich nadšení pro údajné utužování česko-amerických vztahů skrze radar nepolevilo.
Minulý týden zveřejnily americké tajné služby zprávy, že Irán, před jehož raketami nás měl radar chránit, přestal vyvíjet jaderné zbraně už před třemi roky. I další země z tzv. „osy zla“, Severní Korea, od svého jaderného programu před časem upustila.
Premiér Mirek Topolánek při diskusi před hlasováním o nedůvěře jeho vládě prohlásil, že se nic nemění, protože radar je zařízením budovaným proti raketám, a ty nemusí nést jen jaderné nálože. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg zase prohlásil, že se radarem připravíme na „strýčka Příhodu.“
To je pěkně řečeno, ale je téměř jisté, že „strýček Příhoda“ nebude dostatečným argumentem například pro Stranu zelených, až se bude o radaru hlasovat v parlamentu. Zelení totiž měli s radarem problémy ještě před tím, než se vyjevilo, že ho máme v Brdech mít kvůli „strýčkovi Příhodovi“. Věrohodnější bude i argumentace levicové opozice, až bude tvrdit, že není nutné činit z České republiky terč mezinárodního terorismu či preventivních útoků, když se ukazuje, že Irán či Severní Korea nemají zbraně hromadného ničení, které teprve z raket dělají smrtelné nebezpečí pro velké části populace zasaženého státu.
Je tedy velmi pravděpodobné, že radar nakonec v Česku nebude. Starostové obcí v Brdech mohou jen doufat, že vláda nezapomene na své sliby napumpovat do jejich oblasti stamilióny.
MF Plus, 14.12.2007