Prezident Václav Klaus pronesl na kongresu Občanské demokratické strany krátký projev, v němž se vzdal postu čestného předsedy strany. Projev je svým obsahem a stavbou natolik pozoruhodný, že si zaslouží komentář. Poznámky k jeho jednotlivým částem jsou vloženy do textu projevu–v závorkách kurzívou.
Děkuji za pozvání na Váš kongres. Do Vašeho jednání nehodlám nijak explicitně zasahovat, a proto budu velmi stručný. Až na to, že to, co svým projevem VK dělá, je pokus o bezprecedentní zásah do jednání ODS),
Něco zásadního však říci musím, něco, kvůli čemu jsem se po delším zvažování nakonec rozhodl pozvání na Váš kongres přijmout.
Již delší dobu je pro mne nemalým problémem identifikovat se s celou řadou postojů, které Občanská demokratická strana, nebo přesněji řečeno, její vedení, zastává. Když říkám delší dobu, nemyslím tím necelé poslední dva měsíce, tedy od oněch – pro ODS – tak katastrofálně prohraných krajských a senátních voleb. (VK nám tedy sděluje, že se klidně nechal zvolit na Hrad s pomocí strany, s jejímiž postoji má nemalý problém se už delší dobu identifikovat. Občanským demokratům, včetně předsedy Mirka Topolánka, to ovšem jaksi zapomněl říct, když pro jeho znovuzvolení nasazovali na začátku roku zbraně nejtěžšího kalibru. Ke svému nesouhlasu s vývojem v ODS mlčel, i když mnozí komentátoři varovali už před prezidentskou volbou, že Klaus se po svém zvolení pokusí Topolánka „zaříznout“. Přesně to se Klaus jal dělat. Když nyní zjistil, že ani destruktivní jednání jeho spojence Vlastimila Tlustého, které vytvářením nejednoty uvnitř ODS notně přispělo k volební porážce strany v krajských i senátních volbách, ani pokus jeho spojence Pavla Béma stranu převzít, nebudou mít zřejmě kýžený účinek, ODS teatrálně opustil.)
Nakolik si současné směřování ODS přeje či nepřeje její dnešní členská základna a nakolik to pro ODS ve středním a dlouhém období bude dobré nebo špatné, hodnotit nechci a nebudu. (I když jak svojí rezignací na post čestného předsedy, tak svými prohlášeními v poslední době, například o evropské politice Topolánka, nědělá nic jiného, než že hodnotí a dění ve straně se snaží všemožně ovlivnit.)
To mně nepřísluší. (Kéž by VK věděl, co mu nepřísluší třeba i ve funkci prezidenta!)
Tomu se – předpokládám – bude věnovat Váš kongres. Jedno ale vím zcela jistě: tato politika není tou, se kterou jsem ODS zakládal a dlouhá léta vedl. (To je samozřejmě nesmysl. ODS nedoplatila ve volbách na to, že se od Klause příliš emancipovala, ale že se zatím nedokázala emancipovat dostatečně. VK cudně zamlčuje, že pod jeho vedením ODS začala prohrávat volby už v roce 1996, a že se dokonce kvůli jeho politice nevšímavosti vůči finančním machinacím v roce 1997 rozpadla na dvě skupiny.)
Abych probíhající přeměně ODS ze strany pravicové a občanské ve stranu politického středu a stranu spíše lobbyistických zájmů než idejí nestál v cestě, rozhodl jsem se poděkovat Vám za titul čestného předsedy a tohoto titulu se dnes, na tomto místě, definitivně vzdát. (Toto je opravdu ryzí Klaus, který má neuvěřitelnou schopnost demagogie. ODS byla pod jeho vedením sice ve slovech pravicová a občanská strana, ale v praxi strana, která praktikovala bankovní socialismus. Nebyla to ani strana „občanská“—tento pojem jen zcizila Občanskému fóru. Klaus byl vždy největším nepřítelem občanského principu, včetně občanské společnosti. Během doby, kdy Klaus stál v čele ODS, dělala jeho strana „reformy“, které v jiných postkomunistických zemích zaváděly strany demokratické levice. Teprve Topolánek se pokusil zavést pravicové reformy.)
Bylo to v posledním období přítěží pro Vás, ale – musím se přiznat – i pro mne. (Ano, VK si dále uvolňuje ruce k tomu, před čím i autor tohoto komentáře varoval během prezidentské volby—totiž, že se stane ve druhém prezidentském období neřízenou střelou.)
Považuji to vůči ODS za gesto vstřícné. (Pan prezident nás má za úplné pitomce…)
Neberte, prosím, toto mé rozhodnutí jako projev nevraživosti či nekonstruktivnosti. (Takto by to snad nikdo, ale opravdu nikdo snad ani brát nemohl, pane prezidente. Všichni přeci vědí, že jste konstruktivnost sama…)
Dobře vím, že někteří z Vás výrazně přispěli k mému zvolení prezidentem republiky. (Ne pane prezidente. K vašemu zvolení přispěli VŠICHNI poslanci i senátoři ODS).
Stejně tak dobře víte Vy, že já se nezměním a že se i nadále budu řídit myšlenkami, které ode mne již dlouho znáte, myšlenkami, které jsem se snažil do ODS přinášet a jimž jsem se v ODS, i díky mnohým z Vás, naučil. (O tom by nikdo neměl pochybovat. Až na to že v zahraniční a bezpečnostní politice státu, jakož i ve vztahu k Evropské unii tyto myšlenky stále více připomínají Vladimíra Putina. A až na to, že VK, ač sliboval být prezidentem všech, si dělá ve funkci prezidenta, co chce, a neřídí se dokonce ani politikou vlády vedené stranou, v jejímž čele tak dlouho stál.)
Přeji Vašemu jednání úspěch, ale domnívám se, že to vyžaduje udělat něco zásadního. (Zde se pan prezident opět cudně zdržuje jakéhokoliv zasahování do vnitřních záležitostí strany).
Je jen na Vás, abyste si dobře zvolili další cestu tak, aby to bylo ku prospěchu nejen Vaší straně, ale i České republice. (Ano, například aby ODS dále sabotovala proces evropské integrace a přivedla zemi do naprosté izolace v rámci EU).
Dovolte mi, abych z tohoto místa naposledy řekl: děkuji Vám za pozornost. (My též děkujeme, ale jsme si jisti, že naší pozornost, i pozornost ODS, si VK bude aktivně vydobývat i nadále).
A děkuji za těch společně prožitých téměř 18 let. (Bohužel ještě nejméně čtyři roky budeme s VK muset leccos společně prožívat, ať je nebo není čestným předsedou ODS).
prof. Ing. Václav Klaus, CSc., prezident ČR