Koaliční radikálové a elektrony

Když je premiér Petr Nečas
opravdu v úzkých, začne se vyjadřovat pojmy z oboru nukleární fyziky,
kterou vystudoval. Na rozbití Věcí veřejných Karolínou Peake a její následnou
snahu vytvořit „platformu“, jež by podpořila vládu, tak nejprve reagoval slovy,
že od ní bude požadovat vytvoření poslaneckého klubu o nejméně deseti členech,
protože nebude spolupracovat s jakýmisi volnými radikály.

Jak známo, slovo radikál se
primárně vztahuje k lidskému jednání, ale svůj zásadní význam má i
v chemii a fyzice. V chemii je radikál vysoce reaktivní částice, která má jeden nebo více volných
elektronů a je nebezpečná pro všechny živé struktury. 

O tom se přesvědčila i Peake, když se
z radikálů uvolněných z odporného slizu pokusila dát dohromady klub.
Nepodařilo se, takže premiér musel svá původní slova tvořivě poopravit.

Prohlásil: „Nechceme spolupráci, která by byla založena na dvou
poslaneckých klubech a pak nějakém souboru volných elektronů, ale založená na
spolupráci tří subjektů, z nichž jeden, ano, momentálně zatím nesplňuje
parametry poslaneckého klubu. Nicméně je to politický subjekt, se kterým
počítáme.”

Vědec Nečas je evidentně na stopě zásadního politologického objevu.
Fascinující je zejména jeho teze, že i soubor volných elektronů, které má Peake
ve skutečnosti k dispozici, a které se zjevně uvolnily z životu
nebezpečných radikálů, může být „politickým subjektem“, jakkoliv „zatím“
nesplňují parametry poslaneckého klubu.

Premiér se tímto už dotýká kvantové fyziky, v níž jak známo, může být
tentýž elektron zároveň na dvou různých místech. Otázkou samozřejmě je, co to
bude znamenat pro stabilitu vlády. Zdá se totiž, že některé z poslaneckých
elektronů, na nichž chce svoji vládu vystavět s tím, že je sváže do podoby
„subjektu“, mohou skutečně klidně fungovat ve dvou světech naráz.

Mohou tedy vládě vyslovit důvěru, protože nemají zájem na svém politickém
zániku, ale zároveň proti ní konspirovat. Peake se nezdá být dostatečně silná,
aby tomu zabránila, je pouze silně ambiciózní. Přitom nesmíme zapomínat, že
trezor Víta Bárty může skrývat politické sloučeniny, na které mohou
vládně-koaliční elektrony reagovat skutečně radikálně, budou-li s nimi
konfrontovány. 

Máme se tedy na co těšit. Možná se premiér ve své snaze vytvořit stabilní
politický model nakonec posune až k teorii strun, která činí vzájemně
kompatibilními newtonovskou, einsteinovskou a kvantovou fyziku, ale za jen za
cenu, že uznáme existenci deseti, jedenácti či šestadvaceti prostorových dimenzí.
Otázkou je, zda tomu budou voliči ještě rozumět.

Právo, 25.4.2012 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..