Karolína Peake si potrpí na politické dvojsmysly. Několik let tak může být například nejpevnější spojenkyní Víta Bárty ve Věcech veřejných, ale když ho opustí, mluví v jednom kuse o cti a svědomí, které ji velely nakonec z VV odejít. Ve skutečnosti chtěla jen zůstat ve vládě.
I její nová strana má dvojsmyslný název. LIDEM je na jedné straně slovní hříčka s pojmem liberální demokracie. Co liberální demokracií či liberalismem myslí, si zkušená pragmatička Peake snadno nalistuje v učebnicích politologie, když už se rozhodla, že bude liberálkou. Užitečné programové pasáže lze také oprášit v dávno zapomenutých dokumentech zaniklých stran, jako je Unie svobody.
LIDEM ovšem také znamená, že to bude strana pro LIDI.
Tady se jednoznačně nabízí programové priority jako „boj s dinosaury“, „přímá demokracie“ nebo „boj s korupcí“.
Že vám to připomíná program jiné strany, též zaručeně „pro lidi“? To by snad nevadilo, vždyť LIDEM je svým způsobem její pohrobek.
„Lidem“ lze ovšem sloužit i jinými tvořivými způsoby. Například tak, že na jedné straně taková strana podpoří vládu při hlasování o důvěře, protože by byla škoda, kdyby politici tolik toužící sloužit „lidem“ i myšlenkám liberalismu, museli předčasně do politického důchodu, ale zároveň lze lidem posloužit tím, že každý člen zákládající platformy bude mít svůj vlastní názor, co z vládního programu podporovat a co ne.
Pokud jde o lidi, existuje toto užitečné rčení Abrahama Linclona: „Všechny lidi lze klamat po určitý čas, některé lidi lze klamat po všechen čas, ale nelze klamat všechny lidi po všechen čas.“
LIDEM by to měl použít jako svoje motto.