Bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha ještě pomalu
ani nestačili převézt po jeho zatčení do vazby a ministr financí už veřejnosti
oznamoval, že sociální demokracie v krajích
ohrožuje čerpání peněz z Evropské unie. Jeho ministerstvo ihned zastavilo
regionální operační programy pro střední Čechy.
Možná to bylo správné
preventivní rozhodnutí, ale zároveň je zřejmé, že se vláda snaží využít případu
Rath k odvedení pozornosti od skutečnosti, že za kolosální mrhání
evropskými penězi, které nás může přijít až na stamiliardy, je zodpovědná
především centrální, tedy vládní politika, jakkoliv kraje na tom jistě mají
svůj podíl viny.
Čerpání peněz z EU,
v řádu stamiliard, bylo především kvůli liknavosti a nekompetentnosti
centrální vlády ohroženo už dávno před kauzou Rath. Vzpomeňme na počínání
ministra školství Josefa Dobeše, který dostával opakovaně od premiéra Petra
Nečase „čas na nápravu“, jakkoliv bylo zřejmé, že situaci nezvládá.
Pravicové vlády poukazují na údajně
špatně nastavený systém z dob vládnutí Jiřího Paroubka, jenže pokud ten je
skutečně jednou z příčin problémů, měly dost času, aby ho opravily. Varování
z Bruselu v posledních letech dostala Česká republika celu řadu.
I proto bylo tristní sledovat
zkroušeného premiéra Petra Nečase, jak během summitu EU argumentuje
v jednání s nejvyššími představiteli EU, že úplné zastavení čerpání
peněz z EU, které nám reálně hrozí, by mohlo skokově navýšit státní
deficit o procenta, což by prý mohlo nejen ohrozit vládní program finanční
konsolidace, ale také rozkolísat finanční trhy. Přitom kdyby se jeho vláda
namísto tupého škrtání soustředila na skutečné priority, nemusel by Unii tímto
způsobem de facto vydírat kvůli reálným obavám, že naše země nyní může ztratit
mnohem víc, než kolik jeho vláda ušetřila s pomocí asociálních škrtů.
Někteří hejtmani za ČSSD mají
možná ve vztahu k evropským fondům dost
másla na hlavě, i když Rath nebyl primárně zatčen za manipulaci
s evropskými fondy, ale za úplatek související s manipulací veřejné
zakázky při rekonstrukci buštěhradského zámku. S rekonstrukcí měly
sice Středočeskému kraji pomoci také fondy EU skrze Regionální operační
program, ale kraj před Rathovým zatčením žádnou dotaci nedostal. To samozřejmě
neznamená, že Rath a jeho lidi neměli v úmyslu evropské fondy nějakým
způsobem zneužít, a snad i kvůli takovým indiciím se konala po zatčení Ratha
v sídle Regionálního operačního programu důkladná policejní prohlídka.
Přesto kraje nejsou primárními viníky ve špatném nakládání
s penězi EU. Jsou jen menší součástí mozaiky, jejíž větší část tvoří
špatné či nesmyslné projekty různých ministerstev, jakož i neschopnost vlády
nastavit navzdory opakovaným varováním z Bruselu pevnější pravidla hry.
Jenže taková pravidla tato vláda, jak se zdá,
nechce nastavit nikde, kde je největší potenciál pro korupci.
I proto je laciné, když někteří vládní politici
se nyní snaží v případě evropských peněz odvést pozornost od fatálního
selhání vládního tábora k „sociálnědemokratickým“ krajům. Zároveň se tomu ale
nelze divit. Blíží se krajské volby, a v politice, nejenom u nás, se
největší průšvihy dost často řeší odváděním pozornosti. Kauza Rath se
k tomu výborně hodí.
Právo, 26.5.2012