Způsob, jakým premiér Petr Nečas postupoval poté,
co opakovaně zkolaboval nový registr vozidel spuštěný ministerstvem dopravy pod
politickým vedením Pavla Dobeše, je pro český stát ještě horším vysvědčením než
samotný kolaps registru.
Každý pochopí, že spuštění nového komplexního
systému může mít mouchy, nebo že může systém dokonce zkolabovat. Pochopit ale
nelze, že Dobešovo ministerstvo použilo desetitisíce občanů jako pokusné
králíky bez toho, aby si nejprve ověřilo, že nový systém bude fungovat. Není to
poprvé, co český stát takto arogantně experimentuje: začátkem roku ministerstvo
práce a sociálních věcí podobně zavádělo nový počítačový systém pro vyplácení
sociálních dávek.
I tentokrát bylo spuštění registru za desítky
miliónů svěřeno spřátelené počítačové firmě, a to bez řádného výběrového
řízení. V zavedenější demokracii by už jen za takovéto nakládání
s veřejnými penězi musel příslušný ministr odstoupit. Ne tak ministr české
vlády.
I český premiér se choval tak, jako by byl
ministr nebyl politik, ale technik,
kterému se jen nepodařilo řádně uvést do provozu jakési zařízení. Národu
sdělil, že pokud nebude registr řádně zprovozněn do minulého pátku, Dobeš ve
funkci ministra skončí. V pátek si pak Nečas pochvaloval, že na
ministerstvu se po tomto jeho ultimatu prý
zvýšil „kmitočet pracovní činnosti“.
A co víc, zvýšené kmitání mělo podle premiéra
dostatečné výsledky, takže ministr, jehož reputace je nyní blízko nuly,
odstupovat nemusí. Dobeš nemá ale ještě prý vyhráno, uvidí se, jak se registr bude chovat v příštích
dnech.
Zatímco lidé, kteří byli experimentováním
ministerstva postiženi, si možná pomyslí, že premiér si z nich tropí
legraci, prezident Klaus–po dvaadvaceti letech působení v nejvyšších
patrech moci evidentně už zcela srostlý s poněkud absurdním (ne)fungováním
státu–benevolentně usoudil, že se ministru dopravy vlastně zbytečně ubližuje. „Mně se zdálo takové to vyhrožování ministrovi několik dní
za věc, kterou on bezprostředně nemůže ovlivnit, trošku přísné,“ řekl pan
prezident.
Politici, kteří jsou v politice už příliš
dlouho, což se týká i Nečase, bohužel často podléhají dojmu, že politika je
uzavřený svět. Zapomínají, že mají sloužit veřejnosti, takže například dopravní
registr, spuštěný na základě jejich rozhodnutí, nemá veřejnost nemá terorizovat,
ale veřejnosti má naopak sloužit.
Zapomínají také, že existuje cosi jako
politický registr v podobě kolektivní paměti veřejnosti. Do tohoto politického registru se
v poslední době ukládají především frustrace a ponížení, které Nečasova vláda
opakovaně působí občanům tohoto státu.
A jelikož průšvihy často ospravedlňuje tak, že
politici vlastně za nic „bezprostředně
nemůžou,“ jak to hezky vystihl i pan prezident, ukládá se společenská frustrace
do pomyslného registru v podobě rostoucího odporu vůči tomu, co naši
politici vydávají za demokratickou politiku. Což je pro budoucnost české
demokracie potenciálně velký problém.
Právo, 30.7.2012