Ačkoliv velká část médií s úlevou přijala zjištění
jednoho z posledních průzkumů veřejného mínění, podle něhož preference
Komunistické strany Čech a Moravy klesly opět na třetí místo, za druhé občanské
demokraty a za setrvale vedoucí sociální demokracii, jásot může být poněkud
předčasný.
Dosavadní politika vlády, v jejímž čele stojí právě
ODS, jakož i nekončící série korupčních
a dalších skandálů obklopujících nejen vládní strany, ale i ČSSD, totiž
jen těžko dávají důvod věřit, že se voliči od KSČM masově odvrátí.
V současném politickém marasmu spíše zcela logicky poroste počet voličů,
kteří budou chtít vyjádřit jak nesouhlas s vládou, tak s hlavní opoziční
stranou. Mnozí voliči už nebudou chtít riskovat, že svůj protestní hlas
promarní hlasováním pro nějakou stranu zcela novou, která je, jako Věci
veřejné, podvede.
Někteří analytici už upozornili, že činit dalekosáhlé závěry
na základě průzkumů v době letních dovolených se nevyplácí. Jakmile se
většina lidí po prázdninách vrátí do každodenního „provozu“, začnou mnohem více
reflektovat tvrdé dopady vládních škrtů a reforem. Vyhlídky KSČM před
nadcházejícími krajskými volbami jsou tudíž nejspíš mnohem lepší, než by se
mohlo zdát podle jednoho červencového průzkumu.
Vzhledem k dopadům skandálu okolo Davida Ratha na ČSSD,
jakož i přetahované i očerňování mezi ČSSD a Stranou práv občanů – zemanovci,
se dokonce může stát, že KSČM zvítězí v některém z krajů, a bude to
tak po dlouhé době poprvé ona, kdo bude sestavovat vládu, i když zatím jen
krajskou.
KSČM má ovšem v rukávu další eso, kterým je
prezidentská volba. Jakkoliv ještě stále může nominovat vlastního kandidáta, je
možné, že realisticky usoudí, že zatímco její kandidát nemá v prvním kole
šanci, její taktická podpora pro některého ze stávajících kandidátů může
prezidentským kláním rozhodujícím způsobem zamíchat.
Přirozeným „nekomunistickým“ kandidátem KSČM je přitom Miloš
Zeman. Nikdy se neprofiloval jako zavilý antikomunista, navíc je obklopen lidmi
s komunistickou minulostí. Ve většině zahraničně-politických názorů se
s KSČM dobře shodne. Jeho proevpropské postoje docela jistě v očích
KSČM vyvažují jeho postoje proruské. Komunisté by neměli mít větší problém ani
se Zemanovým levicovým populismem v domácí politice.
Případná podpora KSČM pro Zemana přitom může rozhodnout
prezidentskou volbu ještě mnohem jasněji, než byla zákulisní podpora části KSČM
pro Václava Klause. Komunističtí voliči jsou disciplinovaní, a jejich možná až
20 procent hlasů může rozhodnout druhé kolo prezidentské volby.
Je třeba zdůraznit, že možný vzestup komunistů do pozic,
v nichž od roku 1989 zatím nebyli, je nutné plně přičíst vládním stranám i opoziční ČSSD. KSČM se
v podstatě nemění, neláká novými myšlenkami. Coby strana, kterou „demokratické“
strany nerozumně vyšachovaly z jakékoliv odpovědnosti za vládnutí, aniž by
ji dokázaly zakázat, sbírá jen „plody“ tragického počínání současné vládní
koalice a skandálů v ČSSD.
Právo, 8.8.2012