Korupce jako hrozba národní bezpečnosti

Pokud se prokáže pravdivost analýzy advokáta Václava Lásky,
podle něhož v pražském dopravním podniku fungovala od roku 2007 organizovaná
zločinecká struktura, která připravovala pro podnik nevýhodné smlouvy, přičemž
výnosy z trestné činnosti se pak „praly“ přes kyperské společnosti,
mohlo by se na první pohled zdát, že to nejhorší, co se stalo, je, že se
skupina nepoctivců obohatila na úkor nás ostatních.

 To by v českých poměrech, kde se běžně manipulují veřejné zakázky,
nebylo nic výjimečného. Budeme-li mít štěstí, policie bude konat a tito lidé
budou po zásluze potrestáni.

 Jenže jak ukazuje Bezpečnostní
informační služba ve své výroční zprávě za rok 2011, věci nejsou tak jednoduché.
BIS totiž upozorňuje, že korupce na místní a regionální úrovni může vážně
ohrožovat národní bezpečnost, protože nejrůznější korupční praktiky a
neprůhlednost při udělování veřejných zakázek nahrávají zahraničním tajným
službám, zejména pak té ruské.

 BIS ve své zprávě
popisuje a potvrzuje řadu praktik, o kterých se dnes běžně diskutuje
v médiích. Připomíná, že různé vlivové skupiny zasahují do rozhodování
zastupitelstev, ba je často nepřímo ovládají. Korupční praktiky na této úrovni,
jako je manipulace veřejných zakázek, navíc nejsou policie a další orgány činné
v trestním řízení ochotné skutečně vyšetřovat, protože jsou často samy
různými vazbami svázány s podezřelými podnikateli a politiky.

 Samostatnou
kapitolou jsou pak podle BIS soudci, protože někteří z nich ovlivňují
konkurzní řízení ve prospěch podnikatelských skupin v pozadí. Na některých
krajských soudech vznikly podle BIS vzájemně provázané skupiny, které cíleně
manipulovaly konkurzy, přičemž na rozdíl od případů z minulých let
v nich soudci hráli podstatně významnější roli než pouhých účastníků
skupiny. Takové skupiny tvoří podle BIS soudci, insolvenční správci, další lidé
z justice, někdy i  příslušníci
organizovaného zločinu.

 BIS ve zprávě
dále popisuje různé mechanismy, které se při rozkrádání veřejného majetku
používají, jako je například umělé navyšování cen zakázek či manipulace při
výběru vítězných firem.

 Až potud
nepřináší výroční zpráva BIS žádná velká překvapení. O zmiňovaných praktikách
se diskutuje v médiích, vláda o nich mluví, když slibuje boj
s korupcí, upozorňují na ně nejrůznější občanská sdružení.

 Důležité je tak
ve zprávě BIS zejména varování o tom, že zahraniční tajné služby, zejména ta
ruská, která je s naším prostředím dobře obeznámená a má v našem
regionu strategické zájmy, korupční džungli v České republice dokáží stále
lépe využívat ke svému prospěchu.

 BIS nepopisuje
přesně, jak k tomu dochází, jen varuje, že například politici, kteří se
zapletou s korupcí na místní úrovni, budou manipulovatelní těmi, kdo o nich
takové informace mají, až se dostanou do vyšších pater politiky.

 Vezmeme-li
v úvahu, že různé vlády dovolily, aby v českém podnikatelském
prostředí existovaly v podstatě zcela neprůhledné firmy, například
s využitím anonymních akcií, nebo aby v české ekonomice hrály
významnou roli firmy, jejichž skuteční vlastníci se ukrývají za firmami
registrovanými v daňových rájích i jinde mimo území České republiky, je
zcela logické, že podnikání v České republice přitáhlo i pochybné
zahraniční podnikatelské subjekty a jedince, třeba z Ruska.

 Mezi ruskými
podnikateli u nás je nepochybně i řada poctivých lidí, zároveň ale česká
podnikatelská džungle i propracovaný systém manipulace s veřejnými
zakázkami už nepochybně přitáhl i řadu ruských firem, které v lepším
případě tento systém ekonomicky využívají ke snadnému zbohatnutí, v horším
případě jsou ve skutečnosti výsadky ruských tajných služeb.

 Je-li manipulace
české politiky zákulisními zájmy tak rozšířená, ba propracovaná, jak to
popisuje zpráva BIS, nabízí se například právě ruským tajným službám celá škála
možností, jak ovlivňovat českou politiku z pozadí, anebo jak si, obrazně
řečeno, pěstovat politiky, kteří budou z obav z kompromitace pracovat
proti vlastní zemi.

 Vrátíme-li se
k pražskému dopravnímu podniku, který je nejviditelnějším symbolem
podivného netransparentního hospodaření nejen v Praze ale na komunální
úrovni obecně, není těžké si představit, jaké bezpečnostní riziko pro stát může
taková firma představovat. Není totiž vůbec jasné, ke komu jsou lidé, kteří se
mohli zaplést do složitých korupčních schémat, vlastně loajální.

 K městu,
kterému mají sloužit? České veřejnosti? Nebo k tomu, co advokát Láska
nazývá organizovanou zločineckou strukturou, která, jak to u struktur
mafiánského typu bývá, má vlastní pravidla loajality? Anebo, ještě hůř, jsou
někteří z těchto lidí zavázáni cizím službám, které nemusely mít žádný
problém proniknout do anonymních či neprůhledných  vlastnických struktur?

 Zpráva BIS je tak
výzvou pro politiky na nejvyšší úrovni, aby nejen začali skutečně konat
v boji proti kriminálním praktikám při nakládání s veřejnými
prostředky, ale aby si také uvědomili, že obludný systém manipulace
s veřejnými fondy a další projevy korupce, kterým u nás dovolili vyrůst,
může v konečném součtu ohrožovat politickou nezávislost i bezpečnost země.

ČRo 6, 22.8.2012 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..