O úspěchu KSČM realisticky

Úspěch Komunistické strany
Čech a  Moravy v krajských a prvním
kole senátních voleb spustil hotovou lavinu apokalyptického lamentování
v části médií. Máme se prý pomalu připravit na celostátní vládu komunistů.
Možná je namístě špetka realismu.

Tak především KSČM sice
v krajích posílila a posílí i v Senátu, ale její celkové zisky nijak
dramaticky nevybočují z toho, co už po roce 1989 několikrát předvedla,
když dvě největší strany, ODS a ČSSD, voliče znechutily svojí politikou. KSČM
dosáhla skvělého výsledku například v roce 2000, v poločase opoziční
smlouvy.

Stejně jalo v časech
opoziční smlouvy KSČM dosáhla i tentokrát dobrého výsledku nikoliv zásluhou
svého atraktivního programu nebo revolučního nadšení mas, ale jako sběrač
„unavených“ protestních hlasů proti vládní politice a rozostření hranic mezi
vládou a opozicí. Jinými slovy, byla vnímána jako jediná skutečně opoziční
strana.

I tentokrát těžila z toho,
že na jedné straně pravicové strany ovládají centrální vládu, a na straně druhé
ČSSD ovládá, s výjimkou Prahy, všechny kraje, takže byla de facto KSČM
jedinou větší opoziční stranou. Což neznamená, že bychom měli ignorovat, že
ČSSD a ODS se potýkaly s korupčními skandály. Každopádně ale nemáme co do
činění s „historickým“ úspěchem KSČM. O tom by bylo možné mluvit snad jen
v souvislosti s tím, že tentokrát vyhrála ve dvou krajích.

Skutečnost, že ČSSD nebyla
vnímána, na rozdíl od roku 2008, jako čistá opozice,  bezpochyby souvisí se ztrátou asi 400 tisíc
hlasů ve srovnání s rokem 2008. Za tuto ztrátu do jisté míry mohou i
poměry ve straně, ale nelze tvrdit, jak to činí některá média, že ČSSD je
zachvácena stejnou vnitřní krizí jako ODS.

ČSSD dokázala svoje
„vládní“postavení v krajích navzdory vnitřním problémům obhájit, což je
úspěch.  Kdyby se konaly celostátní
volby, vládní strany by nejen svoje postavení neobhájily., ale byly by
v nebezpečí úplného krachu.

KSČM také vytěžila
z nízké volební účasti. Její voliči byli, jak nepochybně ukáží
sociologické analýzy, nejvíce motivovaní a disciplinovaní. V celostátních
volbách, k nimž chodí nadpoloviční většina voličů, KSČM výsledek
z krajských voleb jen těžko zopakuje.

Obecně je smutným faktem,
že za sílící vliv KSČM nesou hlavní díl viny tzv. demokratické strany,
především ty pravicové.  Jejich postoje
ke KSČM jsou naprosto schizofrenní. Na jedné straně tam,  kde to jde, s komunisty dělají kšefty.
Na straně druhé  pravice proti komunistům
mobilizuje a zároveň i s přispěním ČSSD drží KSČM v pozici, kdy ta
může z parlamentního jeviště vše kritizovat, ale za nic neodpovídá.

Skutečnost, že se KSČM bude
muset postavit do čela možná až dvou krajů, je tak dobrou zprávou. Bude to test
schopností KSČM něco řídit. Pokud selže nebo se jako ostatní strany viditelně
zaplete v korupci,  bude mít alespoň
mnoho voličů o KSČM příště menší iluze. A pokud uspěje, proč pak komunisty
nevzít do centrální vlády? O rozumné politiky a manažéry je tam dost velká
nouze.

Právo, 16.10.2012 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..