Ať se komunisté ukážou

Pokud by uspěly
protesty studentů a pedagogů v různých krajích proti jmenování komunistů
do funkcí krajských radních, zejména pro školství, možná česká společnost
ztratí užitečnou příležitost udělat si před příštími volbami do Sněmovny
kvalifikovanější názor na to, co jsou dnešní
komunisté skutečně zač.

 Většina
protestujících nechce zvrátit výsledky demokratických voleb, vadí jim ale, že
by komunisté měli obsadit „citlivé“ posty, například právě radních pro
školství. Není to prý správné z morálních důvodů, navíc by strana, jejíž
někteří členové vyznávají nostalgické názory na minulou éru, mohla
prostřednictvím radních pro školství ovlivňovat například výuku historie.

 Jenže krajští radní
pro školství přímý vliv na obsah výuky nemají. Snad by nějaký vliv mohli mít
skrze personální politiku ve školách, které pod ně spadají, ale skutečností je,
že na krajské úrovni se starají převážně jen o „provoz“ škol.

 Protesty proti KSČM
jsou tedy útoky na symboly, spíše než na skutečné hrozby. To jistě nelze
v demokratické společnosti nikomu zakazovat.

 Jenže když už jsme 23
let po pádu minulého režimu v situaci, kdy především v důsledku
neschopnosti „demokratických“ stran vyhrává KSČM volby v některých
krajích, bylo by lepší nechat komunisty v odpovědných pozicích, ať se
předvedou. Kraje jsou pro takový „test“ přitom docela vhodné, protože
spoluvláda komunistů na krajské úrovni jen těžko může být interpretována jako
hrozba demokracii.

 Vliv KSČM
v poslední době rostl i v důsledku schizofrenních postojů vůči této
straně: na jedné straně nové politické elity po roce 1989 nedokázaly KSČM
zakázat ani svou příkladnou politikou omezit její vliv, na straně druhé se prý
z morálních důvodů nemá KSČM podílet na moci, i když si o ně svými
volebními výsledky řekne. I proto, když teď komunisté přejímají na krajské
úrovni odpovědnost za vládnutí, by bylo vhodnější pozorně sledovat činy a slova
komunistických politiků, spíše než je z morálních pozic zase vylučovat.

 Že budou mít
komunisté potíže se svojí mocenskou rolí, se koneckonců už začíná
v některých případech ukazovat. Komunistický radní pro školství
v Karlovarském kraji Václav Sloup, bývalý pohraničník, se například
nedokázal ubránit tomu, aby z pozic politického výsluní nezačal činit
nesmyslné výroky, například o údajných německých přáních, aby hranice
s Německem byla opět střežena.

 Činy i výroky nyní
více viditelných komunistických politiků se budou skládat do mozaiky, která
před příštími volbami poskytne voličům mnohem lepší vodítko k tomu, jak
volit, než tomu bylo před krajskými volbami, kdy KSČM mnozí „použili“ jako
příjemce svých protestních hlasů proti nevábným politickým poměrům. Ukáže se
tak, jestli je KSČM skutečně jen další nesystémovou stranou, kterou podíl na
moci zdiskredituje, nebo zda lidé jako Sloup či poslankyně Marta Semelová,
která dodnes otevřeně obdivuje Klementa Gottwalda, jsou v řadách
strany  spíše jen výjimkami.

Právo, 6.12.2012 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..