Václav Klaus a evropská revoluce

Bývalý prezident Václav Klaus prohlásil u
příležitosti oficiálního otevření svého institutu, že Evropská unie potřebuje
revoluci. „Kdo z nás se na ní bude nějakým pozitivním způsobem podílet,
bude člověkem, kterého bychom měli spíš pochválit než nepochválit. V jaké
formě, v jaké roli, to je věc jiná, “ dodal Klaus.

Pokud jde o Václava Klause samotného, představuje si
onu formu a roli tak, že nejlepší by bylo najít „různé Klause“ po celé Evropě
„a udělat celoevropskou skupinu, která s tou Evropou chce zatřást a něco
s ní udělat.“

Klaus má nepochybně pravdu, že Evropská unie
potřebuje změnu, ba dokonce revoluci. I když ale ponecháme stranou, že je
poněkud zvláštní, když o revoluci, spíše než o trpělivých pokusech o sérii
malých změn, mluví konzervativec, zůstává mnoho otázek.

Klaus sice říká, že bychom měli pochválit ty, kdo se
budou nějakým pozitivním způsobem podílet na evropské revoluci, jenže on sám má
dost vyhraněnou představu, jak by taková změna měla vypadat. Mnohokrát ji
v minulosti artikuloval v podobě výzev, aby se Evropská unie
institucionálně vrátila někam před Maastricht. 
Aby tedy neusilovala o politickou integraci, ale zůstala společenstvím
států svázaných především volným obchodem.

Potíž je v tom, že tento názor sdílí jen
menšina evropských politiků. Jakkoliv se většina bojí mluvit otevřeně o
evropské federaci nebo politické či fiskální unii, další vývoj Evropské unie
tímto směrem v podstatě podporují. Klausův názor, že by Unie měla zastavit
tento pochod vpřed a učinit otočku, naprostá většina evropských politiků odmítá
už proto, že transakční náklady a rizika takového kroku by dle jejich soudu
byly příliš vysoké.

Legitimní je také otázka, zda lékem na neduhy
Evropské unie i její eurozóny není skutečně vytvoření skutečné politické a
fiskální unie. Jinými slovy, zda současné problémy nejsou do značné míry
způsobeny tím, že měnová unie se pokouší fungovat bez fiskální a politické
unie.

Bylo by osvěžující, kdyby Klaus, který
v minulosti měl na celu řadu evropských témat zdánlivě neotřesitelné
názory, myslel svoji vstřícnost k těm, kdo se na evropské revoluci chtějí
pozitivně podílet i tak, že by ono „zatřesení a udělání něčeho“
s Evropskou unií, k němuž vyzývá, neznamenalo, že do tohoto klubu lidí
pozitivně o Unii přemýšlejících už dopředu nepočítá jen ty, kdo chtějí Unii de
facto rozpustit

K tomu co dělat s Unií, bude totiž
zapotřebí komplexní diskuse, nikoliv revolucí ve jménu jednoho názoru. Navíc najít
v Evropě dostatek „Klausů“ na to, aby se taková revoluce podařila, nebude
snadné už proto, že většina evropských politiků by v současnosti viděla
takovou revoluci spíše jako kontrarevoluci.

I proto by se Václav Klaus možná měl
v post-prezidentském období snažit o využití svého intelektuálního
potenciálu i ke konstruktivním diskusím o možné další politické integraci
Evropy, než jen k paušální kritice integrace.  Jeho názory, právě kvůli jejich
jednostrannosti, většina evropských politiků nebrala příliš vážně, když byl
ještě prezidentem. I proto si lze těžko představit, že vyvolá jakousi evropskou
revoluci, která s Evropou „zatřese a něco s ní udělá“ nyní coby politický
důchodce.

A pak je zde ještě jedna věc: Václav Klaus bude
možná potěšen, když objektivně uznáme, že je originál. Že prostě není mnoho politiků,
jako je on. Jenže to je také důvod, proč bude těžké dát dohromady jakousi
„celoevropskou skupinu Klausů“, o které sní. Není kde brát. Většina evropských
politiků prostě myslí jinak. 

ČRo Radio Plus, 27.3.2013 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..