Rathovo roční výročí a smích velkých ryb

Zatčení „velké
ryby“ Davida Ratha před rokem bylo v médiích i politice vítáno jako
průlomové. První vysoce postavený politik byl chycen takříkajíc při činu.  To, co se ale děje v kauze Rath od té
doby, bohužel „průlomovost“ kauzy  dost
relativizuje. 

Radost kalí zejména
selektivní přístup k naplňování jedné ze základních premis liberální
demokracie, jimž je princip spravedlnosti. Způsob, jímž se od začátku zachází s Rathem,
je výsměchem zejména principu rovnosti před zákonem, konkrétně pak principu
tzv. procesní spravedlnosti, který má znamenat, že se stejné případy rozhodují
stejně.

Zásadní nerovnost
v zacházení s Rathem vyplula na povrch už v okamžiku, kdy se
stalo veřejně známým, jaké zdroje a prostředky policie k jeho dopadení
použila. Budiž, mohl si v tomto bodě ještě říci mnohý občan. Dopadení
„velké ryby“ si žádá mimořádných prostředků. I tak mnohým jistě vrtalo hlavou,
zda stejné prostředky, které byly použity k dopadení jednoho
z nejostřejších opozičních politiků, by byly nasazeny na podezřelého politika
vládního.

Podezření u mnohých
ještě vzrostlo, když se při převozu Ratha k slyšení v Poslanecké
sněmovně konalo cosi jako vojensko-policejní cvičení, které by bylo namístě snad
jen v případě teroristického útoku. Shodou okolností se tato fraška
odehrávala v době, kdy nechvalně proslulý „politický podnikatel“ Roman
Janoušek, známý svými kontakty na mnohé politiky vládních Občanských demokratů,
odešel po svých, bez pout, z místa, kde ho policie zadržela po pokusu
přejet ženu, které se nelíbilo, že jí naboural auto.

Janoušek bude
stejně jako Rath nyní souzen. Vzhledem ke kvalifikaci jeho činu jako pokusu o
zabití mu prý hrozí možná až 18 let vězení. Od spáchání svého činu si ovšem
užívá svobody. Dokonce mu nebyl ani odebrán pas, takže si mohl kupříkladu pár
týdnů v klidu surfovat v Chorvatsku.

Rath celou tuto
dobu sedí ve vazbě. Jako jeden z hlavních důvodů se uvádí, že by prý mohl
uprchnout do ciziny. Proč se toto riziko vztahuje na Ratha v míře vyšší
než třeba právě na Janouška, se ale v České republice nedozvíme.

Princip
spravedlnosti byl v Rathově případě též notně zrelativizován amnestií,
kterou vyhlásil prezident Klaus začátkem roku. Zatímco bylo zastaveno stíhání
„miliardových“ tunelářů, Rath v té době už více než půl roku „hnil“ ve
vazbě za údajné trestné činy, v nichž jde ve srovnání o „drobné“.

Totéž platí o
srovnání Rathovy kauzy s tím, co nyní vyplouvá na povrch v kauzách,
jako je solární energie nebo Mostecká uhelná. Zatímco státní zástupci a soudy
zamítají jednu Rathovu žádost o propuštění z vazby  za druhou, pánové vážně podezřelí
z miliardových tunelů se na nás bezstarostně usmívají z televizních
záběrů ve Švýcarsku i jinde.  V tomto
kontextu bude bohužel mnoho lidí vnímat proces s Rathem s jistou nevolí,
ba možná jako proces svého druhu „politický“.

Právo, 15.5.2013 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..