Prezident Miloš Zeman před několika dny na Žofínském
fóru přišel s návrhem, aby český stát podstatně zvýšil investice do
ekonomiky, zejména v oblasti infrastrukturálních projektů, jako jsou některé
dálnice. Zeman navíc navrhl, aby ministerstvo pro místní rozvoj bylo přeměněno
na ministerstvo veřejných prací, a aby bylo uzákoněno, že míra investic do
hospodářství neklesne pod určitou mez.
Na prezidentovu hlavu se okamžitě sesypala kritika.
Z ekonomické krize se prý nelze proinvestovat na dluh. Budování
hladových zdí, což je narážka na stavbu hradeb za vlády Karla IV., při nichž
našla obživu část pražské chudiny, prý naše ekonomické problémy nevyřeší,
dozvěděli jsme se z některých komentářů.
Spor o Zemanova slova by se dal odbýt tak, že jsme
zase jednou svědky názorové srážky mezi neoliberály a neokeynesiánci. Jenže
některé kritické reakce na adresu Zemana si přece jen zaslouží pozornost pro svoji
jednostrannost.
Například ministr financí Miroslav Kalousek
prohlásil, že trvalým motorem růstu
mohou být pouze soukromé investice, které jsou návratné a generují zisk.
Veřejné investice můžou být pouze dočasným stimulem po dobu, než veřejné peníze
dojdou. I někteří další Zemanovi kritici namítají, že veřejné peníze se
proinvestují, a tím se efekt stimulace ekonomiky vyčerpá.
Takový pohled na dopady veřejných investic se zdá
ale být poněkud úzkoprsý. Investice do budování dálnic, silnic, železničních
koridorů nebo třeba i některých říčních kanálů by byly prostředky zbytečně
utracenými jen v případě, že by nebyly skutečně zapotřebí. Pokud by stát chtěl
utrácet jen proto, aby uměle vytvořil zakázky pro stavební firmy, které pak
vytvářejí pracovní příležitosti, bylo by to jistě neprozřetelné.
Jenže nová dálnice, tam kde je jí potřeba, opravená
silnice, nebo dokončený železniční koridor s sebou přinášejí multiplikační
efekty, které jdou daleko za to, co stát, třeba i na dluh, na tyto projekty
utratil. Nejde přeci jen o dodavatele a subdodavatele při stavbě takových děl,
nebo o lidi, kteří najdou na takových stavbách dočasně práci.
Kupříkladu dálnice na sebe nabalují další nemalé investice
soukromého sektoru, protože domácí i zahraniční investoři investují především
tam, kde je dobrá dopravní infrastruktura.
Lepší dopravní infrastruktura je také podmínkou větší mobility lidí.
V současné době kupříkladu mnoho lidí v ekonomicky strádajících
regionech zůstává bez práce, protože při špatné dopravní obslužnosti je pro ně
těžké cestovat za prací.
Špatné silnice stojí nás všechny každoročně miliardy
v podobě časových prodlev, autonehod, ba i zmařených životů. Všechny tyto
multiplikační efekty, které se pojí s kvalitnější dopravní infrastrukturou,
se nedají přesně vyčíslit. Jisté ovšem je, že se někteří Zemanovi kritici mýlí,
když tvrdí, že se efekt proinvestovaných státních peněz vyčerpá
v okamžiku, kdy dojdou.
Ministr Kalousek dost zjednodušuje, když tvrdí, že trvalým motorem růstu mohou být pouze
soukromé investice, které jsou návratné a generují zisk. Státní investice do
dopravní infrastruktury přeci pomáhají i soukromému sektoru. Pokud by se o tom
chtěl ministr financí dozvědět víc, může si pro začátek třeba sjednat schůzku
se zástupci kamionové přepravy nebo CzechInvestu, který k nám láká
zahraniční investory.
ČRo Plus, 22.5.2013