Apetitem
prezidenta Miloše Zemana pro ponižování stran bývalé vládní koalice se jistě
velká část veřejnosti baví. Koneckonců právě ta část veřejnosti, která Zemana
nejvíce podporuje, si během vlády Petra Nečase užila svoji porci ponižování
v podobě asociálních reforem, tupých škrtů, korupcí zavánějících
experimentů ministra práce a sociálních věcí Drábka, i opakovaných selhání
státu, jako byla masová vražda známá coby metylalkoholová aféra.
I ti, kdo se
baví při pohledu na to, jak Zeman vodí bývalou vládní koalici za nos, když naznačuje,
že by možná na druhý pokus jmenoval vládu
pod vedením Miroslavy Němcové, čímž už rozbil možnou shodu levice a pravice na
vyvolání předčasných voleb, by ale měli zbystřit, když prezident požaduje, aby
mu bývalá koalice přinesla 101 notářsky ověřených podpisů. To vše navíc klidně
doprovodí bonmotem, že jmenování vlády je právní úkon, který by měl mít
přinejmenším stejnou právní garanci jako koupě motocyklu.
Nikoliv jen
rekordní vedra, ale právě takové výroky,
stejně jako třeba běsnění Petra Nečase nad počínáním státních zástupců,
přibližují Česko nebezpečně realitě v nějaké banánové republice.
Demokratická politika může fungovat jen tehdy, je-li založena na určité důvěře
a uměřenosti. Tedy pouze v případě, že ne všechny zvyklosti jsou
považovány za „idiotské“.
Když si
domyslíme počínání prezidenta do absurdních důsledků, mohlo by se příště stát,
že až bude chtít on vystoupit na půdě Poslanecké sněmovny, třeba před
hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka, bude od něj předsedkyně PS požadovat
lékařské osvědčení, že nemá silnou „virózu“. Popřípadě dechovou zkoušku.
Vždyť kdo by
si přál, aby pan prezident snížil důstojnost státu, v němž se jmenování
vlády právně rovná koupi motocyklu, tím, že by spadl během řečnění někam
pod řečniště? I člověk, který si kupuje motocykl, by měl být schopen na
něm bez nabourání odjet.
Nebo by se
parlament mohl kupříkladu usnést, že všechny prezidentské podpisy pod přijatými
zákony musí být notářsky ověřené. Stejně tak by se dalo žádat, aby si prezident
zašel laskavě napřed k notáři, ať ověří jeho totožnost, chce-li nějaký
zákon vetovat. Možná by měl někdo také
ověřit pravost podpisů Miloše Zemana pod nedávným jmenováním nových
velvyslanců.
Občanům,
kterým se výše zmíněné prezidentovy kroky jeví jako zábavná show, v níž si
momentálně dominantní hráč na politické scéně „vychutnává“ s pomocí
absurdních požadavků svoje protivníky, lze jen poradit, ať se ohlédnou do
historie. Celá řada velkých kalamit začínala jako zdánlivá fraška.
Právo, 27.7.2013