Kanadská víza a lidská práva

Prezident
Miloš Zeman učinil během své cesty do Bruselu hlavním předmětem svého jednání
s šéfem Evropské komise José Barrosem zrušení vízové povinnosti Čechů pro
cesty do Kanady. Chce, ať EU na Kanadu tlačí. Barrosovi prý sdělil, že svobodné
cestování patří k lidským právům, které vízová povinnost omezuje.

Prezident bohužel
opomněl zmínit, že v ohnisku problému jsou také lidská práva českých Romů,
jejichž porušování zdaleka nekončí omezením práva cestovat. Kanada totiž zrušila
víza pro Čechy v roce 1996, ale zavedla je opět v roce 1997 poté, co
začalo po odvysílání televizní reportáže o příznivých životních podmínkách romských
žadatelů v Kanadě žádat o azyl velké množství Romů.

Vízovou
povinnost Kanada zrušila v roce 2007, ale znovu zavedla v roce 2009.
I tehdy většinu žadatelů o azyl tvořili Romové. Kanada později přislíbila, že
vízovou politiku vůči ČR přezkoumá po přijetí nového, pružnějšího azylového zákona.
Ačkoliv ho ale v roce 2012 přijala, víza od Čechů dále vyžaduje.

K populárním
vysvětlením patří u nás teze, že čeští Romové objevili, jak zneužívat děravého azylového
systému v Kanadě, a ním spojených sociálních dávek, čímž kazí šance na
bezvízové cestování pro ostatní české občany. Jenže každá mince má dvě strany.

I
představitelé EU totiž vědí, že na ně Zeman apeluje v době, kdy extrémní
pravice, podporovaná místním obyvatelstvem, pořádá u nás pogromistické pochody
do romských ghett. V době, kdy problémy sociálního vyloučení, včetně
vzniku nových romských ghett, vysoké nezaměstnanosti Romů a segregovaného
vzdělávání pokračují nebo dokonce sílí.

Čeští
politici přitom k problémům, včetně výhrůžných pochodů, vesměs mlčí. Nejspíš
se bojí, že by přišli o voliče z oblastí, kde problémy existují. Některé
strany dokonce antiromských postojů otevřeně v předvolebním boji
zneužívají.

V rozmáchlých
volebních programech stran nenajdeme o  konstruktivním řešení problémů romské menšiny téměř
nic. V programu ČSSD, která bude po volbách zřejmě vládnout, se slovo
„Romové“ nevyskytuje. Mluví se jen neadresně o zákazu heren
v sociálně vyloučených komunitách, potírání lichvy, nebo o zamezení
obchodu s chudobou v podobě pronajímání předražených ubytoven, hrazených
ze sociálních dávek.

Prezidentovi
Zemanovi slouží ke cti, že se na domácí scéně možná jako jediný vysoce
postavený politik jasně vymezil jak vůči neonacistům, tak konkrétně vůči pochodům
do romských ghett, tak vůči „bílé mafii“ obchodující s chudobou. I proto,
když v ústředí EU mluví o lidských právech, neměl by otázku lidských práv
rozmlžovat.

 Lidské právo
na svobodu cestování českých občanů do Kanady totiž závisí, mimo jiné, i na
dodržování lidských práv romské menšiny u nás. Ví to Zeman, vědí to v EU,
vědí to i v Kanadě. Český prezident by měl ukázat, že si je toho vědom, a
ujistit partnery v EU i Kanadě, že příčiny budeme vážně řešit. I ČR by pak
měla silnější vyjednávací pozici. Možná by ani nepotřebovala tlak Bruselu na
Kanadu.

Právo, 21.9.2013 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..