Střízlivě o ANO

Jedni varují, že
hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše je nečitelný populistický subjekt, druzí
tvrdí, že jsou útoky na něj nespravedlivé. Co tedy vlastně o ANO a podobných
hnutí víme s určitou mírou jistoty?

Víme kupříkladu, že
ANO je především projekt jednoho velmi bohatého muže. I proto se v něm
těžko hledají více méně transparentní mechanismy rozhodování a jasné  vnitrostranické struktury. Případný odchod
vůdce a majitele hnutí v jedné osobě nepřežije ani o den.

Podle některých
komentátorů je velmi nespravedlivé přirovnávat ANO k Věcem veřejným. Těžko
ovšem vysvětlují proč, snad kromě toho, že se Babiš obklopil zajímavějšími
osobnostmi než vůdce a majitel Věcí veřejných Vít Bárta.

ANO a VV naopak spojuje,
že takové subjekty velmi těžko drží pohromadě. A to zejména proto, že případné
budoucí poslance a další politiky hnutí nedrží pohromadě jasně sdílená
identita, popřípadě roky společné stranické práce, ale především peníze vůdce.

Ti, co se „vyvezou
po zádech“ vůdce-mecenáše do vysoké politiky, mohou mít už den po volbách jiné
plány. Bárta se snažil udržet loajalitu ústavně problematickými hrozbami pokut
za přeběhlictví a finančními pobídkami pro udržení potřebné loajality. Soudy
pak řešily, zda šlo o korupci.

Hodně záleží na
konkrétním volebním výsledku, protože podobná hnutí si kladou velké cíle. ANO
chce v podstatě změnit celou českou politiku, v níž je podle Babiše
skoro všechno špatně.

Jenže takový „revoluční“
program lze uskutečňovat pouze za předpokladu, že hnutí zvítězí.  Je-li jen v pozici středně velké strany,
musí dělat kompromisy, které jeho radikální program kompromitují. Jde-li do opozice,
nevydrží obvykle celé volební období pohromadě. Už proto, že nikdo neví, jakého
jiného koníčka může vůdce-mecenáš za čtyři roky mít.

Silvio Berlusconi
kdysi uspěl, protože hned v prvních volbách, v roce 1994, byl schopen
přivést svoje hnutí Forza Italia k vítězství a neštítil se pak vládnout
v koalici s post-fašisty. Naopak hnutí Team Stronach miliardáře
Franka Stronacha získalo v nedávným rakouských volbách jen přes pět
procent hlasů a začalo se okamžitě rozpadat, protože malá opoziční strana jen
těžko může uskutečňovat absolutistické cíle.

Miliardáři navíc mohou
jen těžko fungovat jako běžní členové vlády. Mohou ji jen vést, anebo se
v hlasité opozici připravovat na její převzetí.

Babiš to má o to
těžší, že se ANO definuje jako antipolitické hnutí, které se ohání hesly
„nejsme jako politici“. Hnutí Forza Italia bylo sice organizačně amorfní,
ale  nebylo založeno na popření tradiční politiky.
Chtělo prosazovat liberálně demokratické pojetí života a společnosti skrze stranickou politiku.

 Pokud se ANO ve
volbách přiblíží k hranici patnácti procent, je jisté, že se navzdory
útokům na něj stane žádanou politickou nevěstou napravo i nalevo od politického
středu. Jisté ovšem také je, že nás v případě jeho účasti ve vládní
koalici čeká nestabilita, a že srovnání s koaličním chováním i
pozdějším osudem VV je bohužel naprosto případné.

Právo, 21.10.2013 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..