Obecně se soudí, že
v současném souboji o vedení sociální demokracie mezi předsedou Bohuslavem
Sobotkou a křídlem prvního místopředsedy Michala Haška hraje Hašek podle not
prezidenta Miloše Zemana. Režíruje-li ale prezident opravdu tento kus, a je-li pravda, že se útok na
Sobotku, jak tvrdí on, připravoval bez ohledu na výsledek voleb, pak si musíme
položit otázku, co tím prezident sleduje.
Pokud by ČSSD
vyhrála volby se silným mandátem, bylo by jasné, že se Zeman vcelku logicky snaží
přetvořit ČSSD s pomocí tábora svých příznivců v ní v prezidentskou
stranu. Takové převzetí úspěšné strany by se nejspíš vzhledem k posílenému
mandátu předsedy muselo odehrát jinak, řekněme postupněji, než v podobě vnitrostranického
puče den po volbách.
Asistoval-li
prezident u puče den po volbách, v nichž strana zdaleka nedosáhla kýženého
výsledku, bylo cílem evidentně něco jiného. Zeman je příliš dobrý politický
analytik, aby nevěděl, že způsob i načasování takového puče, způsobí ve straně
rozvrat. Proč by ale chtěl prezident ČSSD rozvrátit?
Logická odpověď
zní, že pokud Zeman nemůže mít v podobě ČSSD silnou prezidentskou stranu,
je v jeho zájmu, aby bylo celé stranické spektrum rozdrobené, neschopné
dohodnout se na silné vládě. Jenom takový scénář dělá z prezidenta
ústředního politického hráče i v situaci, kdy za sebou nemá vlastní silnou
stranu a vládu.
Je-li ale cílem
rozkolu v ČSSD v Zemanově režii skutečně oslabit parlamentní systém,
v němž proti prezidentovi stojí vláda sebevědomých stran, pak
v Zemanově režii momentálně hrají, aniž by si to plně uvědomovali, i
představitelé ANO, TOP 09, občanských demokratů a lidovců, když vylučují
většinovou koalici, která by měla 103 hlasů.
Každé prohlášení
předáků ANO a lidovců, kteří by mohli vytvořit koalici s ČSSD, že je třeba
čekat na to, jak se věci vyvinou v ČSSD, stejně jako každé prohlášení představitelů
TOP 09 a ODS, že nemohou spolupracovat s lídrem ANO Andrejem Babišem, nebo
naopak Babiše, že nemůže spolupracovat
nimi, hraje do rukou Zemanovi.
ČSSD totiž už
spolehlivým koaličním partnerem nebude, je
fatálně rozpolcená, a z rozkolu se bude vzpamatovávat léta. Stabilní
vláda s její účastí je už jen
fikce.
Pokud Zeman opravdu
režíruje kus, jehož cílem je oslabit strany po volbách, pak je též jeho záměrem nechat vládnout svoji
prezidentskou vládu bez mandátu, jak dlouho to půjde, zatímco bude dál
posilovat svoji pozici. To nejhorší, co by se mu mohlo stát, je, že ANO a
lidovci přestanou hrát hru,v níž čekají
na to, jak se situace vyvine v koaličně už nepoužitelné ČSSD, a místo
toho, začnou dávat dohromady vládu s ODS a TOP 09, třeba v čele se
silným Babišem, jejímž hlavním cílem bude postavit hráz prezidentovi.
Nemusela by to přitom
ani být vláda na čtyři roky, ale třeba, na
rozdíl od té Zemanovy, dočasná vláda
skutečných odborníků s politickým mandátem od parlamentní většiny, která
by vedla zemi k předčasným volbám, pokud by zmíněné strany usoudily, že
spolu čtyři roky plnohodnotně vládnout nedokážou.
Pokud budou ANO, ODS, TOP 09 a lidovci spolupráci
dál odmítat, budou hrát v Zemanově režii stejně, jako v ní už hraje ČSSD. Paradoxně taková
dočasná vláda by mohla být koneckonců řešením i pro antizemanovskou, tedy sobotkovskou
část ČSSD, takže by mohla mít nakonec i
podporu části ČSSD.
ČRo Plus, 30.10.2013