Sociolog a nově zvolený
europoslanec za ČSSD Jan Keller se v reakci na tvrzení některých
politologů, že nízká účast voličů ČSSD v eurovolbách je důsledkem jejich
jisté „nemodernosti“, ve svém textu „Nemoderní voliči“ (Právo, 3.6.2014) táže, co je na postojích voličů ČSSD vlastně
nemoderního.
Dospívá k tomu, že čeští
voliči, a docela jistě pak voliči sociální demokracie, se nijak výrazně neliší
od voličů na západ o nás. Ve Francii a Velké Británii, které by někteří politologové
rádi vydávali za vzor, voliči většinově volili pro nacionalistické strany.
Pokusme se na otázky i závěry
Kellera bez veškeré ironie odpovědět.
Tak především, ačkoliv
demokratická levice v západních zemích ne všude ve střetu
s nacionalisty–využívajících zejména nemalých (s námi nesrovnatelných)
problémů s přistěhovalectvím–uspěla, je to vesměs levice, která má
budoucnost. Zaměřuje se totiž kromě obrany lidí v sociálně tíživých
podmínkách i na středostavovské, vzdělanější vrstvy z velkých měst a mladší
voliče.
Cílovou voličskou skupinou ČSSD
je dlouhodobě postarší „mamka“ a „taťka“ z malých měst a sociálně slabší
jedinci ze sociálně postižených oblastí. Abychom zmírnili případné rozhořčení,
je nutné předeslat, že tato charakteristika je prosta veškeré ironie. I tito
lidé nepochybně potřebují svoje politické zastoupení.
Tato cílová skupina—opět bez
jakékoliv ironie—je ovšem u nás bytostným ztělesněním postkomunismu. Je
většinově rozhořčená z procesu transformace, demokracii chápe spíše jen
instrumentálně, a bojí se světa za českými hranicemi.
Je to navíc voličská skupina
velmi nestabilní. Její levý okraj se rozhoduje mezi ČSSD a komunisty, mnozí
ostatní přecházejí při první příležitosti k populistickým subjektům, jako
je ANO, nebo jako byly Věci veřejné. Kdyby se u nás zjevil politický úkaz, jako
je Národní fronta Marine Le Pen, která nabízí bezpečí národního státu bez
neoliberálních pouček, možná by se ČSSD nestačila divit, kolik voličů by ji
zbylo.
Budoucnost strany je s jejím
současným nestabilním a kvůli relativně vysokému průměrnému věku i postupně
mizejícím voličstvem dost nejistá. Už samo zaměření převážně na tuto voličskou
skupinu stranu nutí, aby se chovala jako jakási politická nadstavba odborů.
„Neutuchající“ boj za sociální
jistoty se tak příliš často zužuje na symbolické prkotiny, jako jsou různé
poplatky, a méně se dostává na „nadstavbu“ nad tímto programem. Nedostává se
tak třeba na zelená témata nebo oblasti, která akcentuje tzv. kulturní
levice—kupříkladu měnící se roli sociálního státu v globalizaci,
přistěhovalectví, vztah k menšinám, multikulturalismus, vzdělanostní
společnost a roli kultury, nebo rozsah soukromí v internetovém věku.
Je symbolické, že se předáci ČSSD
mohou strhat, aby k nám přilákali velkosklad firmy Amazon, protože ten prý
zajistí 1500 nových pracovních míst, ale nic od nich neslyšíme o tom, zda chce
být země jen překladištěm a montovnou. Nic neslyšíme o tom, jaké dopady bude
mít převážení tisíců tun produktů firmy Amazon z místa na místo na životní
prostředí nebo již tak bídnou dopravní infrastrukturu.
V pragmatické honbě za
dílčími ekonomickými úspěchy musejí jít stranou i lidsko-právní standardy,
třeba ve vztazích s Čínou. Václav Havel byl prý v tomto směru naivka.
Možná až pojede v listopadu předseda ČSSD Bohuslav Sobotka na odhalení
busty Havla do Kongresu USA, měl by zmínit, že Havlova starost o lidská práva
byl podle současného mozkového trustu ČSSD kýč.
Není divu, že ve volbách
středoškoláků „na nečisto“ obsazuje tato ČSSD spodní příčky. S mladou
generací nedokázala navázat téměř žádnou komunikaci. Mladým, kteří se pohybují
na sociálních sítích, je vzdálená, jako je galaxie Andromeda od Mléčné dráhy.
Dalo by se pokračovat, ale jen
zopakujme: je jistě dobře, že se ČSSD stará o voličstvo, které by jinak skončilo
ve spárech populistů a levicových extrémistů. Pokud ale nezačne akcentovat
témata, která horizont stávající voličské základny přesahují, a nestane se také
stranou pro mladé a střední stavy, pomalu politicky vymizí. Evropské volby,
k nimž u nás chodí vzdělanější voliči, toho jsou symbolem.
Právo, 4.6.2014