Reakce
českých politiků na přidělení portfolia
„justice, spotřebitelská témata a rovnost pohlaví“ eurokomisařce Věře Jourové
vesměs vypovídají o tom, že čeští politici nechápou, co vlastně eurokomisaři
dělají a koho reprezentují. Jourová byla
sice nominována českou vládou, ale není velvyslankyní
České republiky v Bruselu.
Naopak,
okamžikem svého jmenování se stane evropskou političkou, která nesmí zájmy své
země hájit o nic víc, než těch ostatních. Má především hájit zájmy EU jako
celku.
Význam
postu, který eurokomisaři nominovaní jednotlivými vládami nakonec dostali,
samozřejmě do jisté míry odráží postavení té které země v EU, ale to je
asi tak všechno. Až se ujmou svých úřadů, jedinou zpětnou vazbou k vlastní
zemi může být, že pokud budou velmi úspěšní nebo naopak zjevně neúspěšní, může
to zlepšit či naopak zhoršit i obraz zemí, které je navrhly.
Je zcela
v duchu české politiky, že za nejdůležitější jsou bez další diskuze považovány
ty posty, které mají největší vliv na rozdělování evropských peněz. Skoro by se
zdálo, že „český“ eurokomisař je podle
našich politiků někdo, kdo nám může
přihrávat peníze.
Když už
českým politikům na ekonomickém portfoliu ale tolik záleželo, je pozoruhodné,
že nakonec po dlouhých tahanicích vybrali kandidátku, která pro ekonomický post
nemá kvalifikace. Souboj o vhodného kandidáta mezi hnutím ANO a sociální
demokracií nakonec vyhrálo ANO, přičemž i ono muselo v zájmu kompromisu
obětovat svoji první volbu, Pavla Teličku. ČSSD nakonec vzdala ve prospěch Jourové
svoji nominaci ekonoma Pavla Mertlíka.
Proč se tedy
čeští politici nyní tak diví, že v Bruselu dosud neznámá Jourová,
vzděláním právnička, nedostala ekonomické portfolio? Telička nebo Mertlík by
jistě dostali vzhledem ke svým
zkušenostem portfolia odlišná.
Pokud mají
čeští politici pocit, že i z možných „neekonomických“ portfolií dostala Jourová
to méně významné, pak by měli vysvětlit, proč by se země, kterou už několik
českých vlád zapisuje v povědomí EU jako potížistu nebo neloajálního
člena, měla těšit preferenčnímu zacházení.
Jinými
slovy: dostali jsme, co jsme si zasloužili. Nejen kvůli trapnému vládnímu
handrkování o jméno kandidáta, které nakonec porodilo možná slušnou, ale v Bruselu
neznámou, a pro důležitý ekonomický post nekvalifikovanou Jourovou. Také proto,
že ČR prostě nemá v EU dobrou pověst. A to nejen kvůli neustálému
okopávání unijních kotníků, ala také proto, že se těžko hledá portfolio,
v němž ČR i na domácí úrovni vyniká.
Právo, 13.9.2014