Právě proběhlé volby do místních
a městských zastupitelstev i jedné třetiny Senátu nemají jasné poražené a
vítěze v řadách vládní koalice. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka má pravdu,
když upozorňuje, že tyto volby vládní strany spíše stmelí, protože žádná
z nich dramaticky nezvítězila na úkor těch druhých.
Krach
pravice pokračuje
Pokud bychom mluvili o
poražených, jsou jimi opoziční občanští demokraté a TOP 09. Tyto strany se
evidentně ještě nedokázaly vzpamatovat z krachu české pravice po pádu
vlády Petra Nečase. Zejména TOP 09 dopadla hůře, než očekávala.
Může si za to tak trochu sama,
protože její kampaň před volbami byla jaksi mimochodná, pokud jde o smysl
voleb. Nastolovala témata, která by za jistých okolností mohla zafungovat na
celostátní úrovni, ale na té místní příliš nezabírají. Ukazuje se navíc, že i
několik let po svém vzniku zůstává TOP 09 spíše volební stranou–sázející na
charismatického, ale politicky uvadajícího lídra. Není široce rozprostřenou stranou,
která by měla vybudovanou solidní organizační strukturu na místní úrovni.
Hnutí ANO zcela zjevně sbírá
spíše hlasy dřívějších voličů ODS a částečně i TOP 09 než sociální demokracie. Prezentuje
se jako umírněná populistická pravice, přičemž, jak se ukazuje, mnoha
pravicovým voličům vůbec nevadí, že v jeho čele stojí bývalý komunista,
podezřelý se spolupráce s StB.
ANO
jako velkoměstský fenomén
Hnutí ANO sice vyhrálo volby
v procentech (i když nijak oslnivě), ale v podstatě bodovalo převážně
jen ve větších městech. Právě tam, zdá se, se nachází největší rezervoár
zklamaných voličů tradičních pravicových stran.
Na místní úrovni ANO zatím příliš
nefunguje, o čemž svědčí skutečnost, že v počtu mandátů skončilo až na
osmém místě.
Jinými slovy, ANO uspělo zejména
tam, kde voliči hlasovali pro nějaký politický subjekt, spíše než pro konkrétní
lidi. Na vesnicích a malých městech se
za kouzlo Babišovy osobnosti evidentně nelze schovat tak snadno, jako to zatím
jde na celostátní úrovni a ve větších městech.
To samé platí o senátních
volbách. Leckdo možná předpokládal, že vysoké preference ANO před volbami se
promítnou do velkého úspěchu jeho kandidátů v senátních volbách. Jenže
nakonec postupuje do druhého kola jen 9 babišovců. Je tomu tak zejména proto,
že v senátních volbách se za Babiše nelze tak úplně schovat. Kandidát musí
osvědčit nějaké vlastní kvality.
ČSSD
má problém ve městech
ČSSD celkově sice skončila až za
ANO, ale její ztráta nebyla nijak dramatická. Více dramaticky se jevila její
ztráta při pohledu na vyhrané mandáty, kde ve srovnání s minulými
komunálními volbami ztratila v zastupitelstvech více než tisíc mandátů.
Podíváme-li se ale na enormní ztráty ODS, pak ztráty ČSSD nevypadají úplně
hrozivě.
Více hrozivá je skutečnost, že
ČSSD nedokázala vyhrát v žádném městě nad 100 tisíc obyvatel, a
v kategorii měst od 50 tisíc do sta tisíc obyvatel vyhrála jen
v havířských městech Karviné a Havířově.
Zdá se, že strana ztrácí postupně
podporu velkoměstského obyvatelstva, což by její veden mělo kriticky reflektovat.
ČSSD se jeví jako málo přitažlivá
zejména pro mladé a vzdělanější lidi,
kteří začínají—i kvůli měnící se ekonomické struktuře země—převládat ve velkých
městech. Může samozřejmě hrát ještě dlouho důležitou roli, i kdyby spoléhala jen
na „postkomunistický“ levicový elektorát v menších městech a na vesnicích.
Pokud ale bude chtít vyhrávat
volby, bude se muset zaměřit přesně na ten segment voličstva, který evidentně
nedokázala ve větších městech oslovit. Tedy voliče mladší, vzdělanější,
kosmopolitnější.
Úspěšní
lidovci
Lidová strana je možná největším
vítězem komunálních a senátních voleb. Její výsledky v komunálních i senátních
volbách ukazují, že se KDU-ČSL plně zotavila z problémů, které stály
v roce 2010 za jejím vypadnutím z Poslanecké sněmovny.
Úspěch lidovců také částečně
popírá teorie, podle kterých se Českem žene vlna antipolitiky. Lidovci jsou
tradiční strana, která se opírá o srozumitelné hodnoty a rozvinutou organizační
strukturu. Byli by nepochybně ještě
úspěšnější, kdyby nebyli sekulární částí společnosti vnímáni jako strana, která
je občas až příliš blízko zájmům katolické církve. Ostatní strany by se možná
měly lidovci inspirovat ve svých snahách nějak si poradit s fenoménem
Babiš.
Jaký
je koaliční potenciál ANO
Ačkoliv ANO opticky volby
vyhrálo, ukáže se možná v příštích dnech a týdnech, že jeho vymezování se
vůči tradičním stranám může být problém při tvoření koalic na radnicích a
magistrátech.
Jinými slovy: proč by se měly
tradiční strany hrnout do koalic s hnutím, které tradičním stranictvím
otevřeně pohrdá a útočí na ně? Na centrální úrovni Sobotka nakonec koalici bez Babiše nemohl dát
dohromady, a ani Babiš neměl jinou možnost než ve světle volebních výsledků
převzít spoluodpovědnost za vládnutí.
Na místní a městské úrovni ale většinou
existuje často až hned několik způsobů, jak vítězné ANO obejít. Stranám
nestojí v cestě klasické
ideologické spory, protože na místní a městské úrovni ideologické spory
ustupují do pozadí ve prospěch pragmatické politiky.
ANO si ostatně vyzkouší, jaký má
potenciál oslovit voliče jiných subjektů, už v druhém kole senátních
voleb. Už nyní existují náznaky, že se ostatní strany budou proti ANO
vymezovat. Viz. kupříkladu výzva lídrů pravicových stran, aby jejich voliči
v druhém kole raději volili čitelnou ČSSD než ANO.
Může se tak nakonec ukázat, že
ANO nakonec doplatí na své brojení proti politice, protože lídři ostatních
stran budou právě tento jeho rys považovat za natolik nebezpečný, že jejich
ideologické rozbroje půjdou stranou.