Na rezoluci amerického kongresu vyzývající
prezidenta Baracka Obamu, aby povolil vojenskou pomoc Ukrajině ve výši zhruba
350 miliónů dolarů, lze nahlížet různě. Kupříkladu tak, že situace na východní
Ukrajině, zdá se, se poněkud zklidňuje, proč tedy přisypávat střelný prach do
vyhasínajícího ohně?
Uslyšíme také, že jde o nemístné vměšování
do konfliktu daleko od amerických hranic. Jistě to posílí argumenty, které jsme
v posledních měsících už slyšeli, že USA mají na Ukrajině jakési vlastní
strategické zájmy, kterým Rusko muselo čelit.
Druhou stranou mince je argument, že
Ukrajina je suverénní stát, který má právo dostávat zbraně pro vlastní obranu od
kohokoliv. A že kdyby Ukrajina byla vyzbrojena moderními zbraněmi už
v době, kdy Putinův režim zvažoval anexi Krymu a destabilizaci východní
Ukrajiny, asi by Moskva více přemýšlela, zda se jí takové dobrodružství
vyplatí.
Ukrajinští politici mohou navíc dosti
pádně argumentovat příklady z minulosti. Kdyby se Ukrajina v roce
1994 nepodvolila mezinárodnímu tlaku a nevzdala se jaderných zbraní ve prospěch
Ruska, které se výměnou za to, že se právě ono stane jediným následnickým
státem SSSR vlastnícím jaderné zbraně, zaručilo za teritoriální integritu
Ukrajiny, docela jistě by byla nyní v jiné pozici. Rozpoutat konflikt se
státem vlastnícím jaderné zbraně je přece jen riskantnější, než takový konflikt
rozpoutat se zemí, která je špatně vyzbrojená.
Jinými slovy: být kvalitně vyzbrojen nebo
být integrován do nějaké silné vojenské aliance se v dnešním světě
evidentně vyplatí více, než spoléhat na slovní záruky nepředvídatelných
sousedů.
Rozhodování Obamy bude velmi složité.
Pokud by americké zbraně byly použity převážně k ofenzivě, jejímž cílem by
bylo ukrajinské dobýt území na východní Ukrajině, může dojít k těžko
kontrolovatelné eskalaci konfliktu s Ruskem. Případná vojenská porážka
separatistických republik a jejich plné začlenění do Ukrajiny silou, by se
rovnalo totální porážce Putina a jeho dosavadní politiky. Rusko by se tak mohlo
zachovat jako ono příslovečné zvíře zahnané do rohu a přejít do protiútoku.
Pokud by zbraně byly dodány s tím, že
mají být využity především m k modernizaci ukrajinské armády pro případ,
že by Rusko v budoucnosti chtělo „separatistické“ tendence rozšířit i za
hranice existujících separatistických republik, je to trochu jiný příběh.
Dodávky moderních zbraní za účelem případné příští obrany Ukrajiny by kromě Moskvy mohl asi jen těžko někdo vážně
rozporovat. Ta samozřejmě bude kritizovat jakékoliv vojenské posílení Ukrajiny.
Novinky, 15. 12.2014