V diskusích
k některým mým textům o postkomunismu namítají čtenáři, že je nesprávné
mluvit o bývalém režimu jako o komunistickém, protože u nás žádný komunismus
nebyl. Jan Keller dokonce kritizoval používání pojmu „postkomunismus“ s tím, že
prý těžko můžeme žít v době postkomunistické, když jsme nežili
v komunismu.
Je to jen účelové
matení pojmů. V komunismu jsme samozřejmě nežili, protože to, co stvořila
s pomocí tajné politice i dalších represivních složek a pod vlivem Moskvy
státostrana s přízviskem „komunistická“, se příliš nepodobalo tomu, co
měli pod pojmem komunismus na mysli Karel Marx a Bedřich Englels.
Přízvisko
„komunistický“ se ve vztahu k minulému režimu přeci neodvozuje od toho,
do jaké míry se podařilo naplnit Marxovu utopii, ale od toho, jakou ideologií
se zaštiťoval režim. Ten se sice sám oficiálně označoval v pozdní fázi za
„reálně socialistický“, ale reálně socialistický byl asi tak, jako byl
komunistický.
Jinými slovy, pojem
„komunistický“ není ve vztahu k bývalému režimu používán jako hodnotové měřítko toho, čeho bylo reálně
dosaženo, ale jen jako pojem popisující původně totalitní a ke konci už jen
silně i autoritářský režim, který se zaštiťoval komunistickou ideologií.
Pojem
„postkomunistický“ tím pádem také neoznačuje režim, který přišel po reálně
dosaženém komunismu, ale režim, který následoval po pádu autoritářského režimu,
který se zaštiťoval komunistickou ideologií.
V tomto směru
není toto označení nijak zavádějící. Označuje éru budování demokracie, právního
státu a trhu, která je ovšem ještě stále značně poznamenána mentalitou a
rituály, které si lidé chtě nechtě osvojili během čtyř dekád života
v autoritářském režimu, který se zaštiťoval komunismem.
Když kupříkladu Jan
Keller tak vehementně popírá existenci komunismu, nelze se ironicky zeptat, co
to tedy bylo za stranu, jejímž byl léta členem? Nejmenovala se náhodou Komunistická?
Pokud už tehdy bylo
zřejmé, že s komunismem ta strana nemá nic společného, v jaké straně
to tedy Jan Keller vlastně byl? A také: proč v ní tedy byl? S ideály,
jako byl komunismus, to evidentně nemělo nic společného. S čím tedy?
Když opakovaně píšu,
že postkomunismus přejal značnou část mentality komunistické éry, mám na mysli
i tuto rozpolcenost a utilitární používání ideologie, idejí i morálky. To vše
se přelilo do éry postkomunismu. Různá selhání u nás v posledních 25 letech
nejsou jen důsledkem globálních problémů demokracie a trhu, jak rád argumentuje právě Keller, ale do značné míry i
názorového cynismu, který jsme zdědili z éry předešlé.
Novinky, 17.12.2014