Už několik
měsíců se mluví o mezinárodním setkání organizovaném v České republice v
předvečer osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
Oficiálně akci pořádá Evropský židovský kongres, v jehož čele stojí
podporovatel Vladimíra Putina Moše Kantor, ve spolupráci s Evropským parlamentem.
Akce bude sestávat z fóra o antisemitismu na pražském Hradě a piety
v Terezíně, přičemž záštitu i organizační zázemí ji poskytují nejvyšší
české ústavní instituce.
Až potud by
bylo vše v pořádku. Jenže bohužel
už od okamžiku, kdy zprávy o konání akce pronikly před několika měsíci na
veřejnost, je obětí nechutného politikaření a kvůli nedostatku informací i
spekulací.
Nejprve nebylo zřejmé, zda se akce
v České republice nemá konat
především jako jakýsi konkurenční trucpodnik vůči pietě v Osvětimi,
na níž Poláci odmítli pozvat ruského
prezidenta. Dlouho se tak ze všeho nejvíc spekulovalo, zda na akci
organizovanou u nás přijede nebo nepřijede Putin. Nyní se zdá být jisté, že
nikoliv.
V této
souvislosti se mluvilo také o možné
účasti dalších prezidentů světových velmocí, přičemž se leckomu mohlo po právu
zdát, že hlavním cílem setkání vůbec není oficiálně deklarovaná pieta za oběti
Holocaustu, ale jakýsi neoficiální summit hlav významných států k současné světové
politice, zejména ke krizi na Ukrajině. V ještě konkrétnější rovině se pak
úsilí Hradu zorganizovat tuto akci jevilo jako snaha prolomit izolaci, do níž
se dostal Putin.
Nejasný byl
i důvod, proč organizovat osvětimskou pietu v Česku. I proto se polští
představitelé údajně proti této akci ohradili s tím, že jde o politicky
motivovaný konkurenční podnik vzpomínkové akce v Polsku. Čeští politici sice popírali, že by je polští
představitelé se svými výhradami kontaktovali, ale polští novináři otevřeně
psali o polské kritice české akce.
Ač se Hrad
pokoušel na českou pietu pozvat hlavy států, ty významnější nakonec
navštíví 27. ledna setkání
v Osvětimi, zatímco českou pietu v Terezíně navštíví především
předsedové národních parlamentů. V Osvětimi bude Českou republiku
reprezentovat premiér Bohuslav Sobotka, v Terezíně předseda Poslanecké
sněmovny Jan Hamáček. Hrad i vládní
činitelé nás nyní ujišťují, že záměr tímto způsobem symbolicky oddělit vzpomínkové
akce v Polsku a v České republice měli čeští činitelé ve spolupráci
s Evropským židovským kongresem a Evropským parlamentem od samotného
začátku.
Jenže bohužel
už nikdo neodstraní odér nechutných politických manévrů okolo obu piet, zejména
té české. Milióny obětí holocaustu v osvětimském táboře i jinde se během
přípravy obou akcí jaksi vytratily. Vše se točilo zejména okolo spekulací,
kteří státníci a kam pojedou, co spolu proberou, a jaké politické body
z účasti i organizace kdo vytěží. A ve světle příchylnosti prezidenta
Miloše Zemana k putinovskému Rusku, i okolo spekulací, co vlastně vede
Hrad k organizování akce, během níž se v Praze měl údajně objevit i mezinárodně
izolovaný Putin.
Je
samozřejmě pochopitelné, že když už se mají setkat při jakékoliv příležitosti
hlavy států, nabízí se šance, aby diskutovaly i o palčivých problémech
současnosti. Když ale nakonec nad pietou zcela převáží politikaření, je to
opravdu nedůstojné.
Milióny lidí
zahynuly během Holocaustu kvůli politice utržené ze řetězu jakékoliv lidské slušnosti.
Ti z nás, kteří prožívají vzpomínku na Holocaust jako skutečnou tragédii a
výzvu, aby se nic podobného už neopakovalo, se jen těžko ubrání studu a zděšení
nad tím, co politika a politici zase jednou, většinou bez jakéhokoliv studu , vyvádějí
okolo akce, která by měla být především decentní připomínkou miliónů zmařených
životů.
ČRo Plus, 21.1.2015