Pro a proti k Zemanově výzvě

Prezident
Miloš Zeman v projevu u příležitosti piety za oběti holokaustu vyzval
k mezinárodní vojenské intervenci proti Islámskému státu pod záštitou Rady
bezpečnosti Organizace spojených národů. Okamžitě si vysloužil ostrou kritiku
z různých stran.

Ministr
zahraničí Lubomír Zaorálek se Zemanovu nápadu vysmál coby „křižáckému tažení.“
Problémy s Islámským státem a terorismem si prý musejí islámské země
vyřešit samy.

Někteří
komentátoři zase upozorňovali na to, že je od Zemana coby hlavy vojensky slabé
a mezinárodně nepříliš angažované země, jakou je Česká republika, laciné a
pokrytecké vyzývat světové mocnosti k vojenské akci. Další komentátoři
upozorňovali na logistické problémy s takovou akcí. Kupříkladu kdo by prý
spojeným vojskům členů Rady bezpečnosti velel? Rusové, Američané, Číňani?

Některé
z výtek na adresu Zemana jsou v tomto případě jistě oprávněné, ale
paušální odmítání vojenského tažení proti Islámskému státu je stejně zbytečně
generalizující , jako jsou některé projevy Zemanova válečnického apetitu a úvah
o Islámu. Tvrdit kupříkladu, že si s Islámským státem musejí poradit
islámské země, je jakousi formou islámofobie či civilizační a náboženské
nadřazenosti podle  hesla „co si
v islámském světě navařili, ať si také vylízají.“

Vcelku
pochopitelně se zde projevuje jakési trauma Západu z minulých nezdařených
intervencí v islámských zemích, jenže skutečností zůstává, že Islámský
stát není jen problémem islámského světa nebo daného regionu, a že ho bude jen
velmi těžké porazit jen s pomocí leteckých úderů a vyzbrojování Kurdů i
logistické podpory pro iráckou armádu.

 Bylo by zajímavé sledovat, co by říkali ti,
kdo dnes šmahem odmítají už jen myšlenku na vojenskou intervenci proti
Islámskému státu, kdybychom se dozvěděli, že získal kupříkladu zbraně
hromadného ničení. Představa to není bohužel nikterak nereálná. Islámský stát
má nejen peníze, ale také ovládá část území dvou států, Iráku a Sýrie, které
prosluly v minulosti držením a používáním chemických zbraní. Jsme si
jistí, že všechny sklady těchto zbraní byly zničeny?

Chceme-li
skutečně Zemana kritizovat za jeho výzvu, je se spíše třeba ptát, zda je
vhodné, aby ji místo diplomatického jednání prosazoval v podobě plamenných
a se západními spojenci nekoordinovaných výzev během piety za oběti holocaustu.

A také zda
nejednal spíše jen jako jakýsi mluvčí Vladimíra Putina, který se na osvětimskou
pietu nedostavil. Rusku by se v současné situaci velmi hodilo, kdyby se
mohlo tvářit jako spojenec Západu v boji proti Islámskému státu, protože
by  tak odvedlo pozornost od svého
počínání na Ukrajině. A spojenci ve válce na sebe také neuvalují sankce. Rusko
by tak zabilo dvě mouchy jednou ranou, a Miloš Zeman, zdá, se zájmům Ruska
velmi dobře rozumí.

Obecně je
škoda, že jinak zcela legitimní výzvu k pozemní vojenské akci proti
Islámskému státu přednesl právě český prezident, a že ji doprovodil
apokalyptickými vizemi o „superholokaustu“ ze strany Islámského státu proti
Západu. Ten totiž  při současné
nesouměřitelnosti sil obou táborů opravdu nehrozí, ani kdyby islámští
fundamentalisté aktivovali o mnoho více teroristických buněk v Evropě než
zatím dokázali, nebo kdyby získali přístup k omezenému množství zbraní
hromadného ničení.

Hrozí ale, že pasivita
Západu vůči této kriminální baště islamistů může v západních společnostech
dál posilovat strach a plošnou nenávist k islámu. A strach a nejistota, co
dělat tváří v tvář zločinným praktikám islamistů, včetně těch
v Islámském státu,  je v této chvíli
naším největším nepřítelem.

ČRo Plus, 28.1.2015 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..