Žádná
firma,která má o sobě slušné míněni a má dobře fungovat, to nemůže dlouho strpět:
aby na jedné straně vycházely firmou draze financované publikace, kupříkladu
různé variace ANO novin, a aby–na straně druhé—tuto firmu beztrestně kritizovali
v těch částech společnosti, které firmě ještě nepatří, ale které chce její
majitel co nejdříve jako dobře fungující
firmu řídit. To jakýmsi konkurenčním pisálkům nebo redaktorům, kteří se
ohánějí přežilým pojmem veřejnoprávnosti, nemůže projít.
Ve státě,
který funguje jako firma, anebo se stane divizí již firmy existující, takové
jednání nemá místo.
„Veřejnost“
měla své opodstatnění v dobách, kdy ještě existovala politika a
parlamentní demokracie. To ovšem, jak dnes víme, bylo v době pouhého žvanění,
kdy se nemakalo, a složité společenské problémy nebylo tudíž možné expertně
řešit s pomocí kouzelného „prostě to zařídíme“.
Není proto
divu, že firma Agrofert, jejíž majitel se obětoval, aby udělal z českého státu
dobře fungující podnik (ač, jak každý ví, by mohl raději klidně hrát tenis nebo
se opalovat na Riviéře), je rozhořčená,
že Česká televize si pod rouškou veřejnoprávnosti dovoluje kritizovat údajný
konflikt zájmů, v němž se prý majitel i firma ocitají, když se zároveň
snaží řídit stát, který rozdává státní zakázky a řídí fiskální politiku.
Firma kvůli
těmto urážlivým a zjevně nesmyslným
tvrzením podala na ČT stížnost a žádá exemplární potrestání redaktorů. Zároveň
její politická pobočka ANOfert vymýšlí, jak ubrat ČT peníze.
Jedním řešením
je prý snížit koncesionářské poplatky nebo poplatky odpustit lidem
s nízkými příjmy. No, nekupte to! Představte si, na kolik vodňanských
kuřat tak můžete ušetřit na úkor hloupých a lživých veřejnoprávních programů!
Je také prý
třeba mnohem lépe dohlížet na to, jak ČT hospodaří se svým sedmimiliardovým
rozpočtem. To má sice podle stávajícího zákona dělat parlamentem zvolená Rada
ČT, ale proč jí důvěřovat? Kdo z jejích členů prošel školením
Agrofertu?
Nápravu lze
přitom zjednat. Pokud i taková žvanírna, jako je Poslanecká sněmovna, dvakrát
po sobě odmítne finanční zprávu ČT, bude možné stávající radu odvolat a
najmenovat do ní kompetentní lidi s potřebnou firemní kulturou. A ti jistě
nebudou jen tak tolerovat současného generálního ředitele ČT, o kterém se navíc
proslýchá, že spíše než k Agrofertu má sympatie k PPF, která by možná též český
stát ráda řídila, kdyby ji v tom
úspěšný a zaručeně nepolitický projekt ANOfert včas nezabránil.
Když
k tomu připočteme, že na ČT se zlobí i senátor Veleba, pan prezident
Zeman, mluvčí Ovčáček, jakož i třeba bývalý ministr kultury Jandák, šance, že
se podaří tyto různé proudy hněvu využít k proměně ČT v ANOvizi jsou
slušné.
Budování státu coby
firmy pak bude snadnější, jakkoliv ještě stále nebude úplně vyhráno. Bude
samozřejmě nutné se postarat o objektivní informování ze strany několika
zbývajících NE deníků, týdeníků a soukromých televizí. Ale dobře fungující
firma by si s tím snad měla poradit.
Právo, 21.3.2015