Nesnesitelná lehkost populismu

Ministr
vnitra Milan Chovanec prohlásil, že by se nebránil referendu o přijetí
uprchlíků Českou republikou podle kvót navržených Evropskou komisí. Podle
některých dalších českých politiků by se zase mělo konat referendum o případném
zavedení eura u nás.

Nic proti
referendům tam, kde dávají smysl, ale s jejich pomocí  nelze rozhodovat o věcech, které už byly
kupříkladu rozhodnuty v jiném, řádově důležitějším referendu, nebo o
kterých se podle mezinárodních smluv rozhoduje jinak.

Pokud jde o
přijetí eura, Česká republika se zavázala ho zavést ve své přístupové smlouvě
s Evropskou unií, kterou pak téměř 80 procent obyvatel schválilo
v referendu o vstupu. V referendu o euru  bychom tak nanejvýš mohli hlasovat o tom, zda
už nastal čas ho zavést, jenže takové hlasování by bylo jen výrazem naprostého
alibismu zvolených politiků.

To oni mají na
zavedení eura pracovat a snažit se splnit jasně stanovené podmínky—tzv.
maastrichtská kritéria—pro jeho přijetí. Pokud je naše země plní, neměla by se
o přijetí eura vůbec vést další diskuse. Kdyby se skutečně mělo hlasovat o tom,
zda vůbec zavést euro, v podstatě by to bylo hlasování o porušení
přístupové smlouvy, a potažmo tedy o našem setrvání v EU.

Pokud jde o Chovancův
návrh, ČR spolu se zbytkem EU schválila Lisabonskou smlouvu, která jasně
stanoví, že o návrzích EK, jako je ten na zavedení kvót pro distribuci
uprchlíků v rámci EU, se rozhoduje tzv. kvalifikovanou většinou
v Evropské radě. Návrh je schválen, a stává se pro všechny země EU
závazným, pokud ho podpoří 55 procent členských zemí EU, které reprezentují 65
procent obyvatel EU.Samotná EK přitom navrhla kvóty v reakci na hlasování
Evropského parlamentu, který ji k zavedení kvót vyzval.

O co by
v českém referendu  tedy vlastně šlo?
Pokud by jeho výsledek měl vládě napovědět, jak hlasovat v Evropské radě, není
ho možné tak rychle zorganizovat. Pokud by mělo rozhodnout o tom, zda  se případně schválenými kvótami řídit,
dostala by se ČR kvůli porušení evropských smluv do těžkého konfliktu s EU.

Naši politici
se prostě zase jednou bojí ve světle veřejného mínění sami rozhodovat. Řeči o
referendech se mohou jevit jako demokratická starost o mínění lidu
v závažných otázkách, ale jsou-li naprosto nerealistické, jsou jen populismem.

Právo, 21.5.2015 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..