Čestně o uprchlících

Když už se většina
české politické scény odmítá zapojit do řešení uprchlické krize, bylo by
čestnější přestat tak činit s pomocí zástupných a licoměrných argumentů. Zde
je jejich stručný přehled.

Česká republika preferuje pomáhat v zemích, odkud
uprchlíci přicházejí.
Takové pomoci je jistě zapotřebí, ale je to věc
dlouhodobá, která nijak neřeší otázku desetitisíců uprchlíků, kteří už do
Evropy dorazili. Navíc se českých politiků lze zeptat, jak právě oni hodlají zastavit
exodus uprchlíků ze zemí, kde se válčí, nebo ze zemí natolik rozvrácených, že
v nich v současnosti v podstatě není s kým spolupracovat
v oblasti humanitární pomoci, a ani tam nelze uprchlíky vracet.

ČR nechce uprchlické kvóty, preferuje princip dobrovolnosti.
Aby byl takový argument věrohodný, museli by nám čeští
politici sdělit, kolik uprchlíků, kteří už jsou na jihu Evropy nebo
v utečeneckých táborech v krizových oblastech mimo Evropu , naše země
tedy dobrovolně přijme. Když kvóty odmítáme, říkáme de facto, ať se místo nás
v rámci EU o uprchlíky postarají jiné země, což jsou mimo jiné právě ty
země, které štědře financují evropské fondy, o něž tolik usilujeme.

Kvóty prý nic neřeší, protože uprchlíci mohou
v rámci Schengenu odejít jinam.
To jistě dobře vědí i
země, kam by nakonec většina uprchlíků směřovala. Přesto tyto země, jako je
Německo, kvóty převážně podporují. Jejich hlavním cílem je totiž pomoct
přetíženému jižnímu křídlu EU se starostí o uprchlíky v prví fázi jejich
pobytu—od vyřízení dokumentů, až po slušné ubytování. Solidarita se zbytkem EU
je i smyslem kvót pro příjem uprchlíků z táborů v krizových
oblastech.

Mezi uprchlíky mohou být teroristé a ekonomičtí
přistěhovalci.
Ano, mohou, a i proto je neodpovědné nechat jejich
příjem a s ním související „lustraci“ jen na několika totálně přetížených
zemích na jihu Evropy. Smyslem kvót je totiž nejen pomoc potřebným uprchlíkům
v první fázi jejich pobytu v EU, ale také jejich překontrolování orgány
zemí, které je na základě kvót přijmou. Právě současná  chaotická situace nahrává ekonomické emigraci
i průniku teroristů do EU.

 O uprchlíky by se měly postarat bývalé koloniální
mocnosti.
Je nesolidární se odpovědnosti za současnou kalamitu
zbavovat poukazy na historii, protože do rodiny EU každá země vstoupila
s nějakou historií, a ostatní země se tak vědomě rozhodly sdílet i její
možné důsledky. Navíc bychom si měli zamést před vlastním prahem. Historie u
nás nezačala po roce 1989. Československo v rámci sovětského bloku po desetiletí
aktivně podporovalo diktátorské režimy v Libyi, Sýrii a Iráku, jejichž
zhroucení, které zdaleka nezavinily jen nedávné západní intervence, je  jedním ze zdrojů současné uprchlické vlny.

Právo, 1.6.2015 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..