Ti z nás,
kdo mohou sledovat západní televizní stanice a zároveň nepatří k hnědému
či uprchlíky vystrašenému segmentu společnosti, mohu jen bolestně žasnout, když
srovnají způsob, jakým o uprchlících reportují renomované západní televizní
stanice a naše veřejnoprávní Česká televize.
Ne že by ČT
neinformovala v obecné rovině o tom, co se děje, ale ulpívá povětšinou jen
na povrchu čísel a statistik. Když už nám v hlavní zpravodajské relaci ukáže
záběry prchajících ubožáků z nějakého řeckého ostrova či u srbsko-maďarských
hranic, téměř nikdy se „jaksi“ nepodaří
nabídnout také „human story“. Tedy příběhy uprchlíků. Prý proto, že
uprchlíci nechtějí s televizními reportéry mluvit.
Jak je ale
možné, že když si člověk pustí CNN nebo nějakou západoevropskou televizní
stanici, rozhovory s uprchlíky, jakož i reportáže o jejich pohnutých
osudech v jejich vysílání jsou? Proč je v těchto stanicích možné
zaznamenat o poznání více soucitu
s prchajícími ubožáky, než v ČT, kde se o uprchlické krizi referuje
převážně de facto jako o katastrofě, která ohrožuje náš blahobyt, pohodičku a
klídek, ač do Česka se žádní uprchlíci nehrnou?
V těchto
dnech kupříkladu reportéři CNN dělají pravidelné rozhovory s uprchlíky,
kteří uvázli na budapešťském hlavním nádraží, protože je maďarské orgány
nechtějí pouštět na cestě do Německa a Skandinávie vlaky. Proč už dávno nejsou mezi uprchlíky na budapešťském
hlavním nádraží reportéři ČT?
A proč se
nepokoušejí mluvit s uprchlíky
v českých uprchlických centrech, a místo toho nám obvykle raději nabízejí
komentáře českých orgánů a či vystrašených lidí z okolí takových center?
Bylo by
opravdu tak těžké kupříkladu zkrátit nesnesitelné konzumní zprávy, v něž
se pravidelně mění hlavní zpravodajská relace ČT okolo půl osmé, a místo
„reportáží“ ze supermarketů a cestovních kanceláří o tom,co „Češi“ momentálně
nejraději konzumují, a jak nám krásně roste ekonomika i klesá nezaměstnanost, nabídnout
hlubší pohled na kořeny uprchlické krize, včetně pohledů lidí, kteří v tomto dramatu hrají hlavní roli– tedy
uprchlíků?
Možná by pak
čeští xenofobové nemohli tak snadno vykládat na sociálních sítích i jinde o
tom, jak většina uprchlíků jsou jacísi vyžírkové, kteří dokonce mají mobily a
pár set euro! Nebo, že je k nám na cestě armáda agentů Islámského státu.
Stejně tak
by bylo těžké vykládat bez uzardění, že většina uprchlíků jsou nevzdělanci bez
pracovních návyků. Zjistili bychom kupříkladu, že spousta těch, co prchají ze
Sýrie, i s celými rodinami, mají v průměru vyšší vzdělání než
našinci, kteří je urážejí.
A když už u
nás nemáme politiky, kteří by v sobě našli dostatek lidskosti a slušnosti
na to, aby o uprchlících nemluvili pořád dokola jako o číslech a „problému“,
který je třeba „řešit“, ale mluvili o nich jako o lidských bytostech
v krajní nouzi, možná by ČT alespoň mohla nabídnout v překladu celý
projev německého prezidenta Gaucka nebo Angely Merkelové, když jede do
východoněmeckého Heidenau, aby se zastala uprchlíků, jejichž centrum se stalo
terčem útoku.
Byl by to
pro objektivnější pohled na uprchlickou krizi u nás o poznaní záslužnější
přístup než nekonečné pitvání prohlášení některých českých politiků, kteří
populisticky posílají uprchlíky pryč, volají po nasazení armády, či po
okamžitém uzavření Schengenu s pomocí jednotek NATO.
Aktuálně.cz, 30.8.2015