Jedním z závěrů summitu Evropské unie
k uprchlické krizi je rýsující se dohoda s Tureckem.
To se výměnou za finanční pomoc ve výši zhruba 80 miliard korun a slib jednání
o zrušení vízové povinnosti pro své občany, jakož i obnovení jednání o členství
v EU zaváže, že omezí počet uprchlíků, kteří přes něj procházejí do EU, zejména
do Řecka.
Pokud by dohoda byla úspěšně uzavřena, byl by
to průlom, pokud jde o možnost snížit počty uprchlíků přicházejících do EU přes
balkánské země. Mnozí dnes kritizují Řecko, že lépe nechrání svoje hranice, ale
ještě nikdo přesně nevysvětlil, jak má Řecko zabránit tomu, aby na plážích jeho
ostrovů, vzdálených několik kilometrů od tureckého pobřeží, nepřistávaly čluny
s uprchlíky, pokud Turecko jejich odjezdu nezabrání.
Případná dohoda s Tureckem není ale
prostá politických a dalších nástrah. Tak především Turecko bude mít EU tak
trochu v hrsti, protože bude moci kdykoliv hrozit tím, že svoje hranice do
EU znovu otevře. Bude tudíž v silné pozici, nejen pokud si řekne o další
peníze, ale také pokud jde o vyjednávání o zrušení vízové povinnosti i o
členství v EU.
Jak známo, Turecko má s EU asociační dohodu
od roku 1962, a zavedením ekonomických a
dalších reforem se standardům EU v posledních letech značně přiblížilo. Problémem zůstává ale jeho
politická situace, v níž demokracie občas dostává na frak kvůli
autoritářským praktikám současného prezidenta Tayyipa Erdogana, který už coby
premiér začal oslabovat sekulární charakter Turecka a prosazovat islámský
charakter státu. Problémem je i zacházení s kurdskou menšinou.
I proto mnozí evropští politici a analytici
varují před plným členstvím Turecka v EU. Navíc přijetím Turecka by měla EU přímé
hranice s nejvýbušnějším regionem na světě. Podle některých také není
připravena přijmout velkou islámskou zemi, která by se i kvůli svým 75
miliónům obyvatel stala, pokud jde o hlasovací váhu, po Německu druhou
nejvlivnější v Unii.
Dohoda s Tureckem tak sice může zamezit
příchodu pár miliónů Syřanů, ale zároveň eventuálně otevřít EU desítkám miliónů
Turků—nejprve skrze zrušení vízové povinnosti, později skrze plné členství
v EU. Zdá se tedy, že EU se otázce, jak žít s velkým počtem muslimů
na svém území tak jako tak nevyhne. Zejména ti, kdo argumentují proti přijímání
uprchlíků z islamofobních pozic, budou vystaveni těžké zkoušce.
Právo, 20.10.2015