Minischengen versus Visegrád

Summit premiérů zemí Visegrádu měl dva
zásadní výstupy. Za prvé premiéři zásadně odmítají úvahy o zmenšení Schengenu
na země severního křídla EU a naopak žádají efektivní ochranu vnějších hranic
současného Schengenu. Čtyřka dokonce oficiálně oznámila plány na vytvoření koalice
Přátel Schengenu. Potvrdila ale také, že nadále jednotně odmítá přerozdělování
uprchlíků na základě kvót.

S návrhy na vytvoření „minischengenu“
přišli v minulých dnech nizozemští politici, jejichž země bude předsedat
EU v první polovině příštího roku. Podle jejich představ by „minischengen“
měl zahrnovat Německo, Rakousko a země Beneluxu, ale nevylučují, že by se mohly
přidat další země.

Nizozemský ministr zahraničí Jeoren
Dijsselbloem ale také naznačil, které země by v „minischengenu“ být neměly.
Jsou to „státy kterým chybí solidarita a politická vůle rozložit zátěž, která
plyne z migrační krize.“ Jeho prst evidentně míří na země Visegrádu.

Dva hlavní závěry visegrádského summitu—„ne“
zmenšení Schengenu a „ne“ vetší ochotě dělit se se zbytkem EU o uprchlíky–jsou
tudíž ve vzájemném rozporu. Tlumí ho jen volání po vytvoření efektivní ostrahy
vnějších hranic EU, protože za úvahami pro vytvoření „minischengenu“ je též
skutečnost, že země jižního křídla EU neplní své schengenské závazky, když
uprchlíky chaoticky posílají dál do severských zemí EU.

Vytvoření „minischengenu“ by umožnilo
jeho členům, aby si vybírali, které uprchlíky pustí z vlny mířící
z jihu EU za své hranice. V pozadí je „sobecký“ předpoklad, že by se
až k hranicím nového Scghengenu už příliš uprchlíků nedostávalo, protože ostatní
země by byly nuceny obnovit své národní hranice.   Minischengen
by se tak mohl soustředit na organizovaný „dovoz“ uprchlíků přímo
z uprchlických táborů v Turecku, které takovou pomoc žádá jako jednu
z podmínek pro to, aby zastavilo neorganizovaný exodus uprchlíků ze svých
břehů do EU.

Vyhoštění“ zemí Visegrádu za hranice
menšího Schengenu by mělo pro náš región závažné ekonomické a bezpečnostní
dopady. Není proto jasné, proč politici a komentátoři v těchto zemích s 
uspokojením kvitují slova předsedy Evropské rady Donalda Tuska, že se rozpadá
většinová shoda v EU na rozdělování uprchlíků podlé kvót. Pokud tomu tak
je, bude to jen další argument pro vytvoření „minischengenu“.

Právo, 5.12.2015

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..