Podle čerstvého průzkumu agentury STEM se prezident
Miloš Zeman dokázal vrátit nad padesátiprocentní hranici, pokud je o důvěru
veřejnosti. Důvěřuje mu 54 procent lidí. Za prezidenta by ho ale chtělo znovu
jen 41 procent lidí.
Průzkum z dílny agentury PPM Factum ze září
tohoto roku naznačuje, kde hledat kořeny tohoto překvapivého rozdílu mezi oběma
čísly. Zatímco až tři pětiny veřejnosti souhlasí s prezidentovými postoji k uprchlické
krizi a oceňují jeho snahy být v podobě cest po krajích v kontaktu
s občany, jen třetina kladně hodnotí jeho reprezentaci země
v zahraničí.
Dvě třetiny veřejnosti si také myslí, že společnost
spíše rozděluje. Většině se nelíbí jeho spory s akademickou obcí. A
překvapivě jen polovinu společnosti má Zeman na své straně, pokud jde o jeho
útoky na „pražskou kavárnu“.
Bude-li chtít Zeman znovu kandidovat, mají tedy o čem
na Hradě přemýšlet. Pokud se totiž podaří Evropské unii do roku 2017, kdy naplno
vypukne česká prezidentská kampaň, víceméně dostat pod kontrolu migraci a
přijmout efektivnější opatření v boji s terorismem, zmizí témata,
která Zeman populisticky využil k ofenzívě po loňských skandálech, po
nichž důvěra v něj klesla k 30 procentům.
Překvapivě nízká podpora veřejnosti pro Zemanovo
znovuzvolení by měla být výzvou i pro politické strany, které ho nepodporují.
Zejména ČSSD si po sérii vážných rozmíšek mezi prezidentem a svým předsedou i
premiérem v jedné osobě, Bohuslavem Sobotkou, potřebuje ujasnit, jak bude
postupovat. Pokud nakonec Zemana podpoří, zcela se odepíše v očích té
části veřejnosti, která v minulých dnech i po „lánském puči“ v roce
2013 stála za Sobotkou.
To nejhorší, co by se mohlo stát, je, že velké strany zase
jednou nechají hledání kandidátů až na poslední chvíli. V takovém případě
opět vyhraje Zeman a plně si to zaslouží.
Nový předseda TOP 09 Miroslav Kalousek je muž, kterého
levicoví voliči po právu „nemusejí“, ale v jednom má pravdu. Zeman ukázal,
že „levicovost“ či „pravicovost“ prezidenta je dost podružná, a že důležitější
je, aby důsledně hájil principy liberální demokracie, moderoval politické
konflikty (místo toho, aby je sám podněcoval a využíval), a aby coby hlava státu spojoval veřejnost.
Bylo by pěkné, ba státnické, kdyby se strany, které
Zemana jako prezidenta už znovu nechtějí, takového kandidáta společně snažily
najít.
Právo, 9.12.2015