Merkelová si zaslouží poděkování

Ti čeští politici a komentátoři, kteří
v posledních měsících nepropásli jedinou šanci, aby si nekopli do německé
kancléřky Angely Merkelové za její vstřícnost k uprchlíkům, by se možná
měli inspirovat časopisem Time, který vyhlásil Merkelovou osobností roku.

Kritici Merkelové argumentují, že svým
pozváním syrských uprchlíků do Německa v době, kdy se jich desetitisíce
tísnily v nelidských podmínkách na nádražích v Maďarsku, porušila
evropská azylová pravidla v podobě dublinských dohod. Co na tom, že
Merkelová mimo jiné reagovala právě na to, že dublinský systém nefungoval.

Řecko nechalo desetitisíce uprchlíků
odcházet na sever buď bez registrace, anebo proto, že se o ty registrované prý
nedokáže postarat. Masy uprchlíků se tedy dostaly až do Maďarska, což byla po
Řecku první schengenská země na uprchlické trase. Maďarsko by se teoreticky mělo
o tyto lidi buď postarat anebo je vracet do první bezpečné země na území EU,
kde se registrovali, čehož ovšem nebylo schopné…

Pravdu mají samozřejmě všichni, kdo připomínají,
že je dost šílené, když do EU neorganizovaně proudí statisíce běženců, a že
řádné hranice by měly existovat už v Řecku a Itálii. Německo se i
v tomto případě nabízí mnohým jako snadný terč kritiky, protože coby
nejvlivnější země EU mělo přeci „zařídit“, aby takové evropské hranice
fungovaly. Jenže kdyby se pokusilo prosadit celoevropskou ochranu vnějších hranic
ještě před tím, než uprchlická krize osvětlila i těm, kdo se ohánějí národní
suverenitou, že je to nutnost, pokud má dál existovat Schengen, bylo by
okamžitě obviněno ze snah udělat z příslušných zemí „protektorát“.

Hodně slyšíme, že Merkelová svým činem
vystavila pozvánku i Syřanům, kteří v té době byli ještě mimo Evropu,
jakkoliv nelze vyčíslit, jak moc se právě kvůli jejímu gestu příliv uprchlíků
do EU celkově zvýšil. Závažnějším argumentem je, že měla místo jednostranného
gesta hledat v dané situaci společné evropské řešení, i když by se i
vzhledem k obstrukční politice zemí Visegrádu těžko hledalo.

Jelikož Merkelovou dnes mnozí s gustem
kritizují, představme si, že teoreticky mohla udělat pravý opak–tedy Německo
kvůli nefunkčnosti dublinského mechanismu uprchlíkům zavřít! Argumenty by měla
pádné: její země už má tak jako tak nejvyšší počet migrantů, ať se tedy o ty, co
se do EU kvůli laxnosti Řeků a Italů dostali, postarají ostatní.

Zvažme, co by následovalo. Při uzavření
německých hranic by se automaticky začaly zavírat hranice ostatních zemí. Ještě
před tím, než by Schengen zkolaboval, nahromadily by se statisíce uprchlíků
nejprve v Maďarsku, a po uzavření maďarských hranic na Balkáně, a neměly
by kam jít dál.

Riziko, že při přehazování této horké migrační
brambory by mezi jednotlivými balkánskými zeměmi znovu vzplálo otevřené nepřátelství,
by nebylo malé. Navíc po uzavření hranic mezi zeměmi Balkánu by masy uprchlíků definitivně
uvázly v Řecku a již beztak oslabená země by se nejspíš definitivně
zhroutila.

Jinými slovy: Merkelová svojí „neuváženou“
otevřeností možná přilákala do EU pár tisíců uprchlíků navíc, ale zároveň
zabránila rozpadu Schengenu a možná i konfliktům na Balkáně a v Maďarsku, což
vše mohlo nastat, kdyby Německo uprchlíkům uzavřela coby zemi, která stojí až
na samotném konci cesty „bezpečnými“ zeměmi.

Stačilo, aby se nechala inspirovat
prezidentem Zemanem ze sousedního Česka, který požaduje nasazení armády na
hranicích. A to ne tak, aby armáda pomáhala policii s ochranou zelené
hranice a registrací uprchlíků na přechodech, ale aby je prý rovnou nekompromisně
vracela zpátky za hranice do zemí, odkud se k nám pokoušejí dostat.

Němci by toto organizačně jistě zvládli o
poznání lépe než Češi. Jenže Merkelová o tom ani neuvažovala, a proto si
ocenění Time plně zaslouží. V uprchlické krizi, ke které svojí fatální
nepřipraveností přispěla celá EU, nikoliv jen Německo, udělala ještě to
nejlepší, co v dané situaci mohla.

 

 Novinky, 11.12.2015

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..