Podle výroční zprávy respektované
konzultantské společnosti Eurasia Group, která má své ústředí ve Spojených
státech, a v jejímž čele stojí známý politický analytik Ian Bremmer, má
svět v roce 2016 nejhorší vyhlídky od roku 2000.
K hlavním
rizikům patří podle společnosti slábnoucí pouto mezi Evropou a USA, štěpení
Evropy na otevřenou a uzavřenou pod tlakem migrační krize, rostoucí vliv Číny,
terorismus, nevypočitatelná Saudská Arábie, zneužívání moderních technologií
nestátními činiteli, či nevypočitatelní vůdci typu ruského prezidenta Putina
nebo tureckého prezidenta Erdogana.
Rizika, která stojí
před světem v tomto roce nelze samozřejmě podceňovat. A zlehčovat nelze
ani konkrétní hrozby, které vyjmenovává výroční zpráva společnosti Eurasia, ale
před tím než propadneme panice, je možná na místě trocha střízlivého nadhledu.
Lze kupříkladu
namítnout, že dynamicky se měnící svět éry globalizace nebyl při započítání
všech možných rizik v tom kterém období od pádu sovětského impéria nikdy
zcela stabilní místo. V roce 2001 došlo k masivnímu teroristickému
útoku na New York a Washington, a následně k vojenské invazi pod vedením
USA v Afghánistánu i v Iráku. Těžko říct, proč současná situace
připadá skupině Eurasia více riziková.
V roce 2008 se
pro změnu začal bortit světový finanční systém, přičemž jsme nebyli daleko od
možnosti, že by se opravdu zbortil. S důsledky této finanční krize se pak
svět potýkal několik let, přičemž s ní souvisela i pozdější krize krize
eurozóny nebo finanční krize v Řecku, Irsku či Španělsku.
Ruská anexe Krymu na
jaře roku 2014 a následný konflikt na východě Ukrajiny byly též značně
rizikovými událostmi pro celé mezinárodní společenství. S jejich důsledky
se sice potýkáme dodnes, ale nepřerostly do skutečné globální kalamity.
Ve výčtu
událostí, které za poslední čtvrtstoletí
otřásly světem podobně jako jím otřásá současná krize v Sýrii a s ní související migrační krize, bychom mohli
pokračovat. Všimněme si ale, že události, které skutečně světem dočasně otřásly
tak, že mohly spustit skutečnou globální krizi, ve většině případů nikdo
nepředvídal.
Teroristickým útokem
z 11. září 2001 byl svět zaskočen, přičemž celá řada událostí světového
významu se pak odvíjela právě od tohoto útoku, nebo lépe řečeno reakce světa,
zejména USA, na něj. Stejně tak téměř nikdo z význačných ekonomů a
politiků nepředvídal finanční krizi v roce 2008, kterou odstartoval pád
investiční banky Lehman Brothers. A jen málokdo si dokázal představit, že pár
týdnů po skončení úspěšných zimních Olympijských her v Soči, bude Vladimír
Putin ochoten zhatit pozitiva, která organizace nákladných her Rusku přinesla,
útokem na část Ukrajiny.
Ačkoliv jsou rizika
vyjmenovaná skupinou Eurasia jistě reálná, je tak pravděpodobné, že pokud dojde
v roce 2016 k nějaké zásadní evropské nebo globální kalamitě, bude
opět způsobena událostí, kterou momentálně nepředvídáme. Západní civilizace se
totiž i při svých slabostech opakovaně ukazuje jako vnitřně dostatečně
dynamická flexibilní, aby si poradila s krizovými scénáři, které
předvídáme.
A zásluhou poměrně
důmyslné architektury a rostoucí vzájemné provázanosti mezinárodního
společenství si zatím poradila–i když jistě ne ke spokojenosti všech–i
s výzvami, které nikdo nepředvídal. To možná dává důvod k většímu
optimismu, než jaký nabízí výroční zpráva skupiny Eurasia.
ČRo Plus, 7.1.2016