Diskuse o czexitu může být užitečná

Premiér
Bohuslav Sobotka vyjádřil obavu, že v případě odchodu Velké Británie
z Evropské unie se i u nás vzedme vlna volání po odchodu z Unie.
Diskuze o „czexitu“  by se prý mohla stát
tématem volební v roce kampaně 2017.

 Premiér
v této souvislosti varoval, že mnozí naši politici přebírají teze ruské
propagandy. Pokud by Česká republika z Evropské unie skutečně vystoupila,
může opět skončit v ruské náruči.

 Ačkoliv
takový vývoj by si prozápadní a liberálnější část společnosti jistě nepřála, lze
argumentovat, že skutečná celospolečenská diskuze o našem členství v unii by
nebyla od věci. Češi mají podle průzkumů unii v nejmenší oblibě ze všech
členských států. K EU mají dlouhodobě vztah černého pasažéra: dejte nám,
co nám náleží, tedy miliardy ze strukturálních fondů, ale nic po nás nechtějte.

V České
republice téměř nenajdeme politiky, kteří by unii aktivně bránili—kupříkladu
nyní, v uprchlické krizi. Brusel má jenom špatné nápady, ty naše skvělé
ignoruje, a ještě nám chce diktovat.

Značná
část protiunijních nálad bezpochyby pramení z toho, že deset let u nás
prezidentoval Václav Klaus, který z obecně uctívaného Hradu dštil na unii
oheň a síru. Jeho nástupce Miloš Zeman se sice formálně označil za eurofederalistu,
ale jeho rétorika se v souvislosti s unijními sankcemi proti Rusku a
v kontextu uprchlické krize stala těžko rozlišitelnou od té Klausovy.

Pokud
by tedy případný odchod Velké Británie u nás rozpoutal diskuzi, zda nemá
z unie odejít i Česká republika, mohlo by to být docela užitečné. I ti
politici, kteří nyní nezmeškají jedinou příležitost kritizovat Brusel, ale
zároveň nevolají po odchodu z unie, by museli veřejnosti vysvětlit, proč
má pro nás členství v unii smysl, a proč případný odchod malé středoevropské
země není totéž jako odchod ostrovního království.

Celá
politická scéna i veřejnost by musely vést diskuzi o smyslu unie i našeho
členství v ní, která u nás do hloubky nikdy neproběhla. A opakovaně se ukazuje,
že to byla chyba. Většina lidí nemá valnou představu, jak unie funguje a
k čemu je vlastně dobrá.  Není divu,
že mnoho lidí  tak snadno podléhá
populistickým tvrzením, že bez unie, za opevněnými hranicemi, nejlépe
s vládou silné ruky, by nám bylo lépe.

Pokud
by v důsledku brexitu k diskuzi o našem setrvání v unii došlo,
museli by svoje karty vyložit všichni politici, včetně prezidenta. A i
pro-unijní politici, jako je Sobotka, by museli občanům konečně začít
srozumitelně vysvětlovat, co vše ještě vedle evropských fondů členstvím získáváme,
a co bychom v případě odchodu ztratili.

Sobotka
má pravdu, že by odchod Velké Británie mohl učinit naše setrvání v unii
středobodem volební kampaně  před volbami
do Sněmovny v roce 2017. Nepochybně by to byl i středobod kampaně
v prezidentských volbách. Jisté je, že bychom si tak museli ujasnit mnoho
otázek, kterým se ve vztahu k unii česká veřejnost zatím vyhýbala.


už by to vše skončilo odchodem z unie nebe setrváním v ní, byl by to
výsledek založený na rozhodnutí po jistě hluboké národní diskuzi. I mnoho
z nás, pro něž je případný scénář odchodu z unie noční můrou, by
nejspíš muselo uznat, že lepší je odchod nebo setrvání, které jsou založené na
hluboké diskuzi, než současný polomrákotný stav, v němž ani veřejnost, ani
politici, zdá se, často nevědí, proč v Evropské unii vlastně jsme a čím jí
můžeme prospět.

ČRo Plus, 25.2.2016

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..